Jak zachránit nemocný trávník?

Že Vás toto téma v lednu nezajímá? A zdraví Vašich dětí Vás zajímá jen, když jsou děti nemocné? Zdraví našich dětí nás zajímá samozřejmě pořád, když jsou zdravé, tak se snažíme, aby to tak zůstalo, když jsou nemocné, tak řešíme, co se stalo, že onemocněly a jak je uzdravit. Asi se shodneme, že neřešit zdraví dětí, když jsou zdravé je krátkozraké, a chodit si pro antibiotika, vždy když onemocní, je přímo zhoubné.

Podívejme se tedy, jak většina lidí řeší zdraví trávníku.

Zastaralý přístup vs. moderní věda

O trávník se „starám“ tak, že ho vlastně pouze „ždímu“, a když se mi na něm něco nelíbí, tak do něj nacpu pesticidy (fungicidy, herbicidy, insekticidy…) a anabolika (syntetická hnojiva).

Takto v jedné větě to zní hrůzostrašně, ale bohužel většina trávníkářů o tom takto vůbec nedokáže ještě přemýšlet. Jednoduše to mají naučené, a jiný postup nehledají.

Jsem moc rád, že už i na akademické úrovni došli vědci k tomu, že tento zastaralý přístup k péči o trávník (cokoliv živého) je začarovaný kruh. Jde o spirálu, která tahá z peněženek více peněz a čím více chemie, tím více problémů, které vyžadují další chemii. Osobně bych to nazval drancování trávníků i trávníkářů. Takový přístup byl běžný v druhé polovině 20. století a na počátku 21. století. Postupně však i přes lobby chemiček začali vědci prezentovat studie, které na začarovaný kruh kolem chemie a pesticidů upozornily. Nejlepším důkazem, že chemie je už mimo, je to, že už i velké chemičky zařazují do sortimentu organická hnojiva či biologické postřiky.

Představte si extrémní situaci, chci doma na dvorku hezký zelený trávník. Na dvorku je beton a já na něj rozhodím nějaké travní osivo a nechám to být. Za jak dlouho se dočkám hezkého trávníku? Ano, správně, nikdy se nedočkám. A přesto je stále hodně lidí, kteří si myslí, že nejlevnější je založit trávník na „nějaké“ hlíně, rozhodit tam „nějaké“ zátěžové osivo, nějak to zalít, nějak to posekat a ono to půjde, vždyť je to příroda.

Vědci konečně dospěli k výše uvedené pyramidě, která jednoduše ukazuje patra, na kterých je potřeba stavět, abyste měli zdravý a hezký trávník. Trávník je prostor, který může dobře sloužit celý život. Ale dejme tomu, že 20 let bude minimálně, než Vaše děti vyletí z hnízda. To je doba, kdy nebudete chtít trávník nejspíše zakládat znovu.

Prevence

Na prvním místě v péči o trávník by měla být PREVENCE. Co si pod tím představit? Třeba to, že je blbost založit trávník do betonu, nebo ho založit někde, kam nesvítí celý den sluníčko, nebo, kde je trávník neustále podmáčený. Obráceně řečeno, udělejte na začátku vše správně, tak jak trávník potřebuje. Primárně jde o vzdušnou písčitou půdu, do hloubky aspoň 20 cm. Kvalitní kořenový systém umožní Vašemu trávníku mít „tuhý kořínek“. Navíc hluboké kořeny ušetří vodu a výživu.

Kultura

Na druhém místě, jak předcházet nemocem a použití chemie, je KULTURA. Pokud na svůj trávník na slunném suchém svahu bez závlahy vyseji trávní směs, složenou z druhů vyžadujících hodně vody, tak si reálně vyseji pouze a jen budoucí problémy. Pokud si vyseji směs ze tří odrůd a dvě z nich jsou náchylné na plíseň sněžnou, tak se nemám co divit, když mi každou druhou zimu trávník zplesniví. A třetí příklad, když si vyseji trávník, který nesnáší nízké kosení a já ho budu týden co týden sekat pod 10 mm, tak se z problémů nikdy nevysekám.

Fyzický zásah

Když první dvě patra buď máte či nemáte v pořádku a on se problém s trávníkem objeví, tak by se měl nejdříve řešit FYZICKÝM či mechanickým zásahem. Co to může být? Například naostřím sekačku, změním čas a interval zavlažování, pravidelně hnojím, proti plevelu bojuji častou vertikutací a nízkou sečí, proti mělkému zakořenění provádím pravidelně aerifikaci a uberu na závlaze…

Biologický zásah

A v poslední instanci při řešení problému, když si trávník nedokáže poradit sám, tak využiju na jeho posílení BIOLOGICKÝ přípravek. Pozor, pouze biologický přípravek určený pro trávníky. Může se jednat o postřik (přípravky Power Green), nebo aplikace kompostu (Biovin), nebo granulovaných hnojiv (Pure Sport&Golf a Autumn) či mykorhizních hub (Micoprim). Na trhu je přípravků již více, ale výše uvedené mám vyzkoušené, většinu z nich více než 10 let.

Chemický zásah

A pokud si myslíte, že první čtyři patra pyramidy nabízejí málo nástrojů, jak se o trávník starat smysluplně, tak lze samozřejmě kdykoliv naskočit na točící se spirálu CHEMIE a „dopřát“ svému trávníku pořádnou porci pesticidů. Osobně chemické přípravky do trávníku nepoužívám od roku 2008 a nechybí mi ani náhodou.

Mým cílem je omezit používání chemie do trávníků a snížit plýtvání vodou při zavlažování trávníků. Tyto dvě věci jsou dle mého naprostým faux pas v péči, o něco tak příjemného a užitečného, jako je trávník doma na zahradě. Plýtvání vodou a používání chemie je střílení se do vlastní nohy.