Jak regenerovat Spitfire generála Fajtla

Časosběrné video z jednotlivých akcí u památníku Františka Fajtla v Praze Vokovicích.

Roky jsem měl myšlenku na to, že Praze 6 ukážu kolik stojí péče o zeleň reálně a jakých výsledků se dá dosáhnout. Měl jsem to docela i namyšlené do detailu, kde, jak a co. Zeleň je v Praze 6 rok od roku horší. A peněz jde na to stále více a víc, přes 100 milionů ročně. Jenže, jeden srpnový den to změnil, a já se chopil šance, ukázat péči, která zeleň zlepšuje hned. Chtěl jsem se připravit na to, že to budou zájmové skupiny zpochybňovat, tak jsem se snažil od začátku vše dokumentovat. 

Jako trávníkář jsem chtěl ukázat, kolik peněz ušetří znalosti a schopnosti. Jako občan jsem chtěl jít příkladem. A pokud bych si to nechal pro sebe, celá moje snaha by jen potěšila pár lidí v okolních panelácích, kteří Františka Fajtla znali. Ale já chci dosáhnout víc, proto je nutná medializace.

Na začátku srpna 2019 to odstartoval zmeškaný telefonát od redaktorky Blesku, která po mě chtěla stanovisko k použitým travám v pomníku letce Františka Fajtla v Praze Vokovicích. Nakonec se dovolala kolegyni Andree Koderové, která to s ní vyřešila. Musím předeslat, že do té doby jsem s památníkem neměl nic společného a ani jsem ho naživo neviděl. Následně vyšel v Blesku článek s několika fotkami aktuálního tristního stavu památníku. Navíc byl článek doplněn o pár „taktických“ vyjádření z radnice.

Spitfire foto jiri marek
7. srpna, právě vyšel článek v Blesku. Foto: Jiří Marek

Už když památník vznikl v roce 2017, jsem si říkal, jak dlouho asi vydrží s tou kvalitou péče, jakou Praha 6 své zeleni věnuje. Ale fotky u článku mě šokovaly. Tam nešlo o špatnou péči, tam nebyla vůbec žádná péče!

Radnice na článek reagovala a hned vyslala sekáče, a ty vše posekali. V době sucha na začátku srpna to vzali hned u země a asi použili i selektivní herbicid na plevele. A tím to pro rok 2019 za Prahu 6 skončilo.

Vytočilo mě, že se vedou bitvy o pomník Rusa Koněva a o pomník českého hrdiny Fajtla nezavadí ani noha. A protože jsem z oboru, tak si dokáži rychle spočítat a představit, kolik času a peněz pravidelná péče takového malého trávníku stojí. Jsou to tisícovky za rok. To mě naštvalo ještě víc a rozhodl jsem se, že se o památník budu starat sám do konce roku, abych to mohl vyčíslit a dostat ho do nějakého slušného stavu, který nebude dělat ostudu. A nemluvě o pořizovací ceně památníku,  kde 900 tis. vlastně vylítlo komínem. A tak jsem se do toho pustil. Osm dní po zveřejnění článku se vydávám na místo.

20190815_102718
15. srpna, trávník podseknutý tupou sekačkou od místních sekáčů

15. srpnaPrvní návštěva a obhlídka památníku . To jsem měl ještě holé ruce a teprve jsem zjišťoval situaci. (10 min)
23. sprna: Jdu do akce. Plná polní. Aerifikace ručně vidlemi, hnojení přírodním hnojivem Pure Sport&Golf, topdressing baleným trávníkovým substrátem Agro CS. (120 min)
29. srpna: Sekání a zarovnání okrajů (30 min)
3. září: Sekání na výšku 8/8 (20 min)
6. září: Sekání, snížení výšky na 7/8 (20 min)
10. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
13. září: Sekání 7/8 (20 min)
18. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
23. září: Sekání 7/8 (20 min)
29. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
31. září: Postřik selektivním herbicidem proti dvouděložným plevelům (20 min)
3. října: Sekání 7/8 (20 min)
4. října: přesetí, todressing (60 min)
18. října: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min) Andrea Koderová
31. října: Sekání 7/8 (20 min) Andrea Koderová
25. listopadu: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů, hnojení podzimním hnojivem Pure Autumn (40 min)

Vyčíslení nákladů:
Práce: 520 minut (8,6 hodiny), sazba 500 Kč/hod =  4300 Kč
Doprava
: 18+18 km/akce = 36 km x 16 akcí = 576 km x  3,96 Kč/km = 2281 Kč (Bydlím mimo Prahu, takže jsem dojížděl 20 km.)
Parkovné
: 8,6 hod x 40 Kč/hod = 344 Kč
Materiál:
– substrát 17 ks x 139 Kč = 1529 Kč
– hnojivo Sport&Golf 2 kg x 56 Kč = 112 Kč
– hnojivo Autumn 4 kg x 56 Kč = 224 Kč
– selektivní herbicid 1 ks x 189 Kč = 189 Kč
– osivo 4 kg x 200 Kč = 800 Kč
Materiál celkem
: 2854 Kč

Náklady na péči o památník Generálporučíka Františka Fajtla byly od 23.8. do 25.11. celkem: 9799 Kč vč. DPH. To znamená, že jedna návštěva vyšla v průměru na 611 Kč. 

Jistě by Praha 6 našla ve své pokladně nějakých 30000 Kč na rok na péči o památník našemu válečnému hrdinovi, jenže reálná cena přes „neprůhledný a nekontrolovatelný“ systém péče o veřejnou zeleň je ve skutečnosti úplně někde jinde. A je velmi smutné, že z té částky přes 100 milionů ročně, které dává Praha 6 na péči o veřejnou zeleň, se nikomu nechce zajet dvakrát týdně do Vokovic a posekat pár metrů trávníku.

Ono by se totiž nesměli o veřejnou zeleň starat popeláři a metaři, ale zahradníci a trávníkáři. 

Řešení pro obce zde.

Děkuji Marii Strakové za konzultaci a poskytnutá osiva.
Dvakrát jsem se snažil kontaktovat starostu Prahy 6 pana Koláře, ale ani jednou jsem nedostal odpověď. Čas běží a peníze plynou, tak jsem s tím šel ven takto.

3.12.2019 aktualizace
Přátelé, rád bych poděkoval Odboru územního rozvoje Prahy 6, konkrétně Ing. arch. Bohumilu Beránkovi a Ing. Martine Čečilové, kteří mě pozvali na jednání. Poděkovali mi za péči o památník.
Na základě jednání jsme našli společně řešení, jak zajistit tu nejlepší péči o památník na celý příští rok. Takže se situace z letošního roku opakovat nebude. Péči bude mít na starost Andrea Koderová

Zjistil jsem díky dnešní schůzce, že památník, přestože je travnatý, NEspadá pod Odbor dopravy a životního prostředí, jak jsem si mylně myslel, ale právě pod „rozvoj“. To však nic nemění na mém postoji ke kvalitě veřejné zeleně nejen na Praze 6, ve vztahu k vynaloženým prostředkům. Moje snaha tyto poměry změnit nekončí, naopak se zesílí. Díky památníku je i jasné, že jen hmatatelný důkaz dokáže vytvářet tlak zdola a měnit přístupy.

25. listopad a památník Františka Fajtla připravený na zimu

Kde koupit písek do trávníku – mapa

O písku do trávníku už bylo řečeno mnoho. Vzhledem k množství dotazů je dobré to i napsat.

Míst, kde se dá sehnat správný písek není mnoho. Poptávka však radikálně roste. Proto je dobré ptát se ve svém okolí a chtít konkrétní písek.

Písek na trávník je specifický – nesmí být ani hrubý a ni příliš jemný. Velká zrna – kamínky se špatně zapravují do drnu a zůstávají trvale na povrchu. To pak způsobuje otupení sekaček a hlavně je to nepříjemné pocitově.

Jemná zrnitost – prachová je také špatná, protože prachové částice se sesedají a zanášejí póry v půdě, kudy pak nemůže proudit voda a vzduch.

Nejlepší provedení je písek z pískovny Provodín frakce 0-2 mm. Křemičitý písek je ostrohranný, což zajišťuje stálou propustnost, i po tom, kdy se písek zhutní.

„TIP: Křemičitý písek – frakce 0-2 mm“

Interaktivní mapu budu stále doplňovat na základě vašich podnětů. Prosím přidávejte je do komentářů nebo do chatu. Musíme si pomáhat…

 

Fotostory: aerifikace trávníku

tonda-si-hraje
Fotostory: Tonda si hraje na písku…

Tak konečně nastal ten nejlepší čas provést aerifikaci (provzdušnění) trávníku se zapískováním. Pojďme se podívat na to, jak se to dělá na běžné zahradě.

Jak postupuji:

  1. seženu si písek z Provodína frakce 0-2 mm, cca 1 tunu na 100 m2
  2. půjčím si aerifikátor (u nás) a dutými hroty propíchám celý trávník
  3. kam se nedostane stroj, používám aerifikační vidle
  4. cíl je jasný, všechno propíchat
  5. shrabu špunty a vše dočistím vyčesávačem Swardman
  6. rozmetadlem aplikuji biovin smíchaný se zeolitem cca 1:1 (pytel:pytel na 200 m2)
  7. a začnu rozvážet na trávník písek, pokud možno ho rozhazuji ve slabé vrstvě
  8. rovnoměrně po celé ploše, nejvíc zatěžovaná místa mohou dostat více písku
  9. písek hráběmi rovnoměrně rozhrnu a nechám oschnout cca 1 hodinu
  10. použiji zapravovací síť nebo rotační kartáč Swardman a písek zapravuji do trávníku
  11. večer by to mělo vypadat jako na předposlední fotce
  12. a za 2 týdny jako na poslední fotce (střiháno vřetenovou sekačkou)

tonda-si-hraje
Formát PDF

Za poskytnuté podklady děkuji panu Tondovi Štěpánkovi, který u fotek poskytl vlastní komentář.

Travní koberec – návod, jak ho udržet při životě

travní koberec
Pokládka travního koberce je teprve druhý krok…

Právě jsem položil travní koberce, co mám dělat dál?

Ještě jsem neviděl firmu, která by prodávala travní koberce s návodem. Bohužel se to nikde ani nedočtete a mezi zahradníky je navíc tolik různých návodů, které někdy hlava nebere. A kdo se v tom pak má vyznat.

Koberce nebyly levné a jejich pokládka taky nebyla zrovna zábava na hodinu. Pár tipů bylo v předešlém článku o travních kobercích, teď na to naváži.

Netuším, zda přinesu světlo do tmy, ale aspoň se pokusím škrtnout. Tady je několik autentický dotazů od začínajícího trávníkáře, který právě položil koberce:

1) Jak pracovat s trávníkem, který byl položen, a to teprve nedávno? (v mém případě před 10 dny)

  • Sice na fotbalovém hřišti jsou schopni hrát ten samý den po položení zápas, ale na rozdíl od vás, oni se péči o trávník věnují minimálně 8 hodin denně.
  • Proto trávník zbytečně nezatěžujte, ani chozením cca 14 – 21 dní od pokládky.
  • Je zbytečné čerstvě položený trávník hnojit dusíkatým hnojivem. Pokud jste nedali draslíkaté (podzimní) hnojivo pod koberce při pokládce, pohnojte tímto hnojivem na povrch, co nejdříve. Podpoří se tím zakořenění.
  • Zavlažujte, prvních 14 dní denně lehce a obden intenzivně. Po 14 dnech už jen obden.
  • Kosení – koste trávník v podstatě normálně, ideálně 2x týdně, zpočátku kolem 35 mm, po 3 týdnech začněte snižovat.
  • Po 14 dnech prověřte sondou prokořenění do spodní vrstvy.
  • Při první příležitosti celý trávník přesejte kvalitnější směsí.

2) Má smysl aerfikovat a vertikutovat nově položený trávník? Po jak dlouhé době? Jak často?

  • Pokud je správně připravené podloží (písčité, vzdušné), tak není potřeba první rok aerifikovat. Můžete druhý rok, plnými hroty a lehkým pískováním. Třetí rok můžete použít duté hroty a vetší množství písku (cca 1 tuna/100 m2).
  • Pokud podloží je udusané a těžké, je lepší koberce sbalit a začít znovu. To myslím vážně! Pokud jste schopni investovat do koberců, nechcete podprůměrný výsledek se spoustou práce a starostí. V tom případě si nejdřív zjistěte informace, jak založit trávník, a pak teprve začněte se zakládáním trávníku.
  • Vertikutace je naopak u koberců klíčová. Obvykle jsou koberce plné stařiny a plsti. Vertikutaci proto dělejte často klidně každý měsíc.
  • První vertikutaci po položení koberců udělejte zhruba za měsíc.

3) Jak přesně mám aerifikaci provést? Na toto téma existuje tento článek, ale zde není příliš dobře popsáno, jak a čím by měl člověk aerifikaci provádět, a už vůbec ne kdy a jak často. Pokud píšete, že je to jako orba, tak mám docela strach si trávník uprostřed sezony zorat 🙂

  • Aerifikaci dutými hroty a větším pískováním doporučuji na trávníku v těžké půdě první tři roky dělat každý rok, následně každé dva roky.
  • Aerifikace není potřeba se bát (orba byla myšlena z pohledu užitečnosti, nikoliv výsledného vzhledu), dobrý trávník jí snadno zvládne, na špatném nemáte stejně co pokazit.
  • Z pohledu provozu na trávníku a zanášení písku do domu doporučuji aerifikaci trávníku provádět na konci sezóny konec srpna – září.

4) Při aerifikaci radíte pískovat. Kolik písku mám použít na 100 m2? Kolikrát ročně?

  • Pokud se aerifikace provádí 1x ročně dutými hroty doporučuji 1 tunu křemičitého písku na 100 m2 trávníku. To je množství pro každé počasí.
  • Když bude při aplikaci slunečno, dá se použít i 1,3 tuny.
  • Při zatažené obloze a vlhku raději jen 0,8 tuny.
  • Do děr po aerifikaci také přidáváme půdní vylepšovače Biovin a Zeolit.

5) Vertikutace skutečně 5x ročně? Co jsem viděl fotky, tak trávník je pak hodně nepoužitelný. Může se pak po něm vůbec chodit?

  • Tady je to podobné jako u aerifikace. Vertikutace trávníku prospívá. Na kvalitním trávníku laik ani nepozná, že se něco takového dělalo. Na špatném trávníku to vidět bude, ale o to je to užitečnější.
  • Je to jako když má holčička vši. Na první pohled to jsou krásné vlásky, takže oproti tomu je ostříhaná hlava na ježka otřesná.

6) Jak hnojit? Píšete o Pure (ale máte dva typy – jaký je rozdíl?), jinde máte uveden Biovin. Tak které tedy použít?

  • O hnojení jsem tady na blogu napsal nejvíce. To je téma, kterému se věnuji velmi často. Obecně se držte instrukcí na etiketě hnojiva.
  • Od Pure používáme na zahradní trávník hnojivo Sport&Golf (březen až září – 5 x ročně) a Autumn (říjen až únor 2-3x ročně).
  • Hnojivo Autumn lze použít i při delších tropických vedrech a suchu, protože tráva upadá do klidu a není zcela ideální jí dusíkem nutit k růstu listů.
  • Biovin je vinný kompost – primárně ho používáme jako půdní vylepšovač nebo na léčbu či prevenci proti chorobám. Jeho využití je tak široké, že ho dáváme i do květináčů ke kytkám a k zelenině na záhony…

Aerifikace s pískováním, teď ne!

Přátelé, aerifikace s pískováním je skutečně dobrá věc. Ale teď na to není vhodná doba. Jenom budete naštvaní a efekt bude spíš negativní.

Aerifikaci s pískováním doporučuji dělat až od půlky května. To už bude trávník v plné síle a s tímto náročným zásahem se vyrovná. Aerifikace trávníku s pískováním je něco jako plastická operace obličeje. Ihned po zákroku je to horší než před před ním, ale čas jizvy zahojí a efekt se dostaví. Z pohledu trávníku je to největší zásah do jeho struktury, proto potřebuje mít dost sil, aby se rychle zotavil.

Teď je však vhodná doba na aerifikaci rycími vidlemi nebo aerifikatorem s plnými hroty. Narušíte tím ušlapanou půdu do větší hloubky než pouhým vertikutátorem.

Takže nejdříve trávník nastartujte a dostaňte do kondice, než ho začnete pořádně operovat.

 

Aerifikace trávníku

Provzdušněním trávníku se myslí, především propichování trávníku železnými trny. Mezi odborníky se i u nás používá slovo aerifikace. Někdy si laici, zaměňují aerifikaci s vertikutací, která sice trávník také provzdušní, ale není to její hlavní úloha.

Právě aerifikace lze paralelně přirovnat k orbě na poli. Zemědělci na konci sezóny pole přeorají, aby se půda odlehčila, provzdušnila, je to klíč k tomu, aby další rok měli opět dobrou sklizeň. Trávníkář by měl na konci sezóny trávník provzdušnit. Pokud budeme trávník jenom používat a nebudeme ho regenerovat, jednoho dne ho dostaneme na konec jeho biologických možností a problémy se začnou kumulovat a trávník začne chřadnout.

Jako extrémní případ lze využít vyšlapanou pěšinku v parku. Původně to byl stejný trávník jako všude okolo. Ale extremním sešlapáváním se trávník udusal tak moc, že vzniknul v podstatě takový žlábek, kde tráva už neroste. Neroste především proto, že půda je tak utužená, že se voda nemůže vsáknout, tudíž tráva usychá a současně nemůže rozvíjet kořenový systém, protože do tvrdé země kořeny neprorazí. To samé, ale v pozvolnější míře se děje s každým trávníkem, který je používán.