VŠE O PĚSTOVÁNÍ TRÁVNÍKŮ
Vážení trávníkáři, jak amatérští, tak profesionální,
rád bych Vás pozval na 12. února 2020 od 19 hodin v Praze na konferenci o trávnících – Večerní trávníkář 2020.
Panelová diskuze se zajímavými přednáškami Vám shrne to nejdůležitější, co se kolem trávníku děje a co Vám pomůže být příští rok zase o kus lepšími.
Večer obohatí zajímaví lidé, experti, kteří řeknou, co jste zatím o tomto oboru neslyšeli.
Vstupenky můžete pořídit zde v eshopu.
Roky jsem měl myšlenku na to, že Praze 6 ukážu kolik stojí péče o zeleň reálně a jakých výsledků se dá dosáhnout. Měl jsem to docela i namyšlené do detailu, kde, jak a co. Zeleň je v Praze 6 rok od roku horší. A peněz jde na to stále více a víc, přes 100 milionů ročně. Jenže, jeden srpnový den to změnil, a já se chopil šance, ukázat péči, která zeleň zlepšuje hned. Chtěl jsem se připravit na to, že to budou zájmové skupiny zpochybňovat, tak jsem se snažil od začátku vše dokumentovat.
Jako trávníkář jsem chtěl ukázat, kolik peněz ušetří znalosti a schopnosti. Jako občan jsem chtěl jít příkladem. A pokud bych si to nechal pro sebe, celá moje snaha by jen potěšila pár lidí v okolních panelácích, kteří Františka Fajtla znali. Ale já chci dosáhnout víc, proto je nutná medializace.
Na začátku srpna 2019 to odstartoval zmeškaný telefonát od redaktorky Blesku, která po mě chtěla stanovisko k použitým travám v pomníku letce Františka Fajtla v Praze Vokovicích. Nakonec se dovolala kolegyni Andree Koderové, která to s ní vyřešila. Musím předeslat, že do té doby jsem s památníkem neměl nic společného a ani jsem ho naživo neviděl. Následně vyšel v Blesku článek s několika fotkami aktuálního tristního stavu památníku. Navíc byl článek doplněn o pár „taktických“ vyjádření z radnice.
Už když památník vznikl v roce 2017, jsem si říkal, jak dlouho asi vydrží s tou kvalitou péče, jakou Praha 6 své zeleni věnuje. Ale fotky u článku mě šokovaly. Tam nešlo o špatnou péči, tam nebyla vůbec žádná péče!
Radnice na článek reagovala a hned vyslala sekáče, a ty vše posekali. V době sucha na začátku srpna to vzali hned u země a asi použili i selektivní herbicid na plevele. A tím to pro rok 2019 za Prahu 6 skončilo.
Vytočilo mě, že se vedou bitvy o pomník Rusa Koněva a o pomník českého hrdiny Fajtla nezavadí ani noha. A protože jsem z oboru, tak si dokáži rychle spočítat a představit, kolik času a peněz pravidelná péče takového malého trávníku stojí. Jsou to tisícovky za rok. To mě naštvalo ještě víc a rozhodl jsem se, že se o památník budu starat sám do konce roku, abych to mohl vyčíslit a dostat ho do nějakého slušného stavu, který nebude dělat ostudu. A nemluvě o pořizovací ceně památníku, kde 900 tis. vlastně vylítlo komínem. A tak jsem se do toho pustil. Osm dní po zveřejnění článku se vydávám na místo.
15. srpna: První návštěva a obhlídka památníku . To jsem měl ještě holé ruce a teprve jsem zjišťoval situaci. (10 min)
23. sprna: Jdu do akce. Plná polní. Aerifikace ručně vidlemi, hnojení přírodním hnojivem Pure Sport&Golf, topdressing baleným trávníkovým substrátem Agro CS. (120 min)
29. srpna: Sekání a zarovnání okrajů (30 min)
3. září: Sekání na výšku 8/8 (20 min)
6. září: Sekání, snížení výšky na 7/8 (20 min)
10. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
13. září: Sekání 7/8 (20 min)
18. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
23. září: Sekání 7/8 (20 min)
29. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
31. září: Postřik selektivním herbicidem proti dvouděložným plevelům (20 min)
3. října: Sekání 7/8 (20 min)
4. října: přesetí, todressing (60 min)
18. října: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min) Andrea Koderová
31. října: Sekání 7/8 (20 min) Andrea Koderová
25. listopadu: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů, hnojení podzimním hnojivem Pure Autumn (40 min)
Vyčíslení nákladů:
Práce: 520 minut (8,6 hodiny), sazba 500 Kč/hod = 4300 Kč
Doprava: 18+18 km/akce = 36 km x 16 akcí = 576 km x 3,96 Kč/km = 2281 Kč (Bydlím mimo Prahu, takže jsem dojížděl 20 km.)
Parkovné: 8,6 hod x 40 Kč/hod = 344 Kč
Materiál:
– substrát 17 ks x 139 Kč = 1529 Kč
– hnojivo Sport&Golf 2 kg x 56 Kč = 112 Kč
– hnojivo Autumn 4 kg x 56 Kč = 224 Kč
– selektivní herbicid 1 ks x 189 Kč = 189 Kč
– osivo 4 kg x 200 Kč = 800 Kč
Materiál celkem: 2854 Kč
Náklady na péči o památník Generálporučíka Františka Fajtla byly od 23.8. do 25.11. celkem: 9799 Kč vč. DPH. To znamená, že jedna návštěva vyšla v průměru na 611 Kč.
Jistě by Praha 6 našla ve své pokladně nějakých 30000 Kč na rok na péči o památník našemu válečnému hrdinovi, jenže reálná cena přes „neprůhledný a nekontrolovatelný“ systém péče o veřejnou zeleň je ve skutečnosti úplně někde jinde. A je velmi smutné, že z té částky přes 100 milionů ročně, které dává Praha 6 na péči o veřejnou zeleň, se nikomu nechce zajet dvakrát týdně do Vokovic a posekat pár metrů trávníku.
Ono by se totiž nesměli o veřejnou zeleň starat popeláři a metaři, ale zahradníci a trávníkáři.
Řešení pro obce zde.
Děkuji Marii Strakové za konzultaci a poskytnutá osiva.
Dvakrát jsem se snažil kontaktovat starostu Prahy 6 pana Koláře, ale ani jednou jsem nedostal odpověď. Čas běží a peníze plynou, tak jsem s tím šel ven takto.
3.12.2019 aktualizace
Přátelé, rád bych poděkoval Odboru územního rozvoje Prahy 6, konkrétně Ing. arch. Bohumilu Beránkovi a Ing. Martine Čečilové, kteří mě pozvali na jednání. Poděkovali mi za péči o památník.
Na základě jednání jsme našli společně řešení, jak zajistit tu nejlepší péči o památník na celý příští rok. Takže se situace z letošního roku opakovat nebude. Péči bude mít na starost Andrea Koderová. ✅
Zjistil jsem díky dnešní schůzce, že památník, přestože je travnatý, NEspadá pod Odbor dopravy a životního prostředí, jak jsem si mylně myslel, ale právě pod „rozvoj“. To však nic nemění na mém postoji ke kvalitě veřejné zeleně nejen na Praze 6, ve vztahu k vynaloženým prostředkům. Moje snaha tyto poměry změnit nekončí, naopak se zesílí. Díky památníku je i jasné, že jen hmatatelný důkaz dokáže vytvářet tlak zdola a měnit přístupy.
Doporučuji aspoň jednou za dva roky přesít celý trávník. A to platí i v případě, že trávník vypadá skvěle.
A jaké k tomu mám důvody? Tak zaprvé nic netrvá věčně, ani pěkný trávník nevydrží bez práce napořád. A žádný strom neroste do nebe. Ani daný daná odrůda trávy nebude v trávníku napořád.
Proč by měla tráva zmizet? Každá odrůda je jinak odolná proti plísním, každá proti jiné. Proti mrazu, proti suchu, proti vlhkosti odolávají trávy také různě. takže se mže stát, že jeden rok vymizí jedna odrůda trávy kvůli mrazu, později jiná kvůli kornatce, pak kvůli plísni sněžné, pak kvůli suchu… A pak po osmi letech zjistíte, že už máte monokulturu jedné odrůdy a trávník jen na třetině plochy. To je ten nejhorší scénář. Ale i ním jsem se již také setkal.
Proto je vhodné pravidelně doplňovat do trávníku znovu a znovu travní směs, která tam funguje a jste s ní spokojení. Tím zajistíte stále dobrý mix jednotlivých odrůd, kdy každá odrůda odolá něčemu jinému a trávník bude stále hustý a svěží.
Přesev je dobré dělat po vertikutaci nejpozději do konce září, aby trávy stačily vzejít do zimy. Jarní přesev není tak účinný z důvodů chladné půdy a nevyzpytatelnosti srážek.
Přesev můžete udělat jen tak „na sucho“ a pak zalít. Anebo po přesevu udělejte lehký topdressing baleným trávníkovým substrátem, aby se osivo více zakrylo. Dle aktuálního počasí lehce kropte, aby osivo dobře klíčilo. Doporučuji pro přesev dávku 3 kg osiva na 100 m2.
Kvalitní osiva přímo ze šlechtitelské stanice najdete i v ŠENA shopu.
Mít tolik dolarů, kolik bylo v letošní sezoně dolarových flíčků na trávnících, tak jsem miliardářka. Trávníková sezona 2019 byla na dolarovou skvrnitost totiž velmi bohatá.
Objevovala se ve vlnách již brzy v létě a koncem léta byla opět velmi aktivní. Díky teplému počasí a vysokým teplotám i v noci, se jen velmi těžko likvidovala.
Nepamatuji se, že bych před několika lety, když jsem se začala věnovat trávníkům, tuto chorobu řešila. Možná, že jsem ji spíš neviděla. 🙂
Odborné publikace uvádějí, že dolarová skvrnitost se objevuje při vyšších teplotách. Nejvyšší aktivita je při teplotách 21-28 stupňů. K vývoji choroby velmi přispívá vysoká vlhkost vzduchu a ranní rosa. Patogen je nejaktivnější, když je vlhkost porostu vyšší než 70% a trvá více dní.
Je opravdu důležité udržet trávník na povrchu suchý. Znamená to, dobře nastavit závlahový systém. Nezalévat každý den.
Nejlepším řešením je odstraňování rosy, zajistit lepší cirkulaci vzduchu, aby trávník rychleji osychal. Samozřejmostí je pravidelné odstraňování plsti, provzdušňování, vyrovnaná výživa.
Aby všechno v půdním profilu fungovalo tak, jak má, byla by to výhra. Ale chápu vás, je to strašně těžké.
Jak zastavit dolarovou skvrnitost a zregenerovat postižený trávník?
Metoda je docela primitivní. Propíchejte daná místa vidlemi a pocukrujte Biovinem. Tím, že u dolarové skvrnitosti jsou fleky malé, obvykle místa zarostou samy.
Než se dívat na spoustu „dolárků“ byla bych raději chudá, jako kostelní myš. To mi věřte.
Držím vám všem palce, ať vás péče o trávník baví, on se vám odmění svoji krásou. 🙂
Andrea Koderová
www.travnikaricz.cz
V Česku jsou lidé, odborníci, kteří mají přehled a pokud v jejich oboru nastane nějaká nestandardní situace, měli by se ostatní obracet s radou na ně a nevymýšlet řešení za každou cenu sami.
Letos se naplno rozjela problematika sekání-nesekání veřejných trávníků. Najednou by všichni chtěli louky… Ale málokdo ví, že i péče o louku má svá pravidla. Péče o louku rozhodně nespočívá v mulčování trávy!
Víc se rozepisovat nebudu, protože to podstatné zaznělo v tomto článku od Marie Strakové. Zastupitelé, občané, odpůrci i zastánci luk by si tento rozhovor s ní měli přečíst, protože není potřeba vymýšlet nic nového, stačí pouze dodržovat správně to, co je známé přes 100 let.
PS: Když město nevysoutěží firmu na péči o zeleň a pak nesekání prezentuje jako trendy věc, tak jsou to ňoumové. Občané by však měli trvat na svých požadavcích na trávníky pro piknik, pro psy, pro sport, i pro potěchu duše.
Mnoho z Vás čeká na regeneraci uschlého trávníku až na září, což je v pořádku. Mnozí odkládají aerifikaci trávníku na neurčito, protože to je prostě těžká práce. Úplně to chápu.
Víte však, co se děje s vodou při bouřce, která spadne na uschlý trávník resp. ušlapanou půdu? Tak jsem to pro názornost nasimuloval na ušlapaném suchém místě pod schodištěm z terasy. V místě, kde roste tráva jen sporadicky. Taky proč by tam rostla, když je to ušlapané suché místo?
Nejdřív jsem pustil vodu slabým proudem na stávající povrch. Voda se téměř nevsakovala a odtékala z mírného svahu rychle pryč. Pak jsem vzal aerifikační vidle a místo jednoduše propíchal a lehce přizvedl drn.
Najednou voda přestala odtékat a začala se vsakovat do provzudšněné půdy. Proud vody simuloval vydatný déšť. Jenže do toho přišel přívalový déšť a lilo jak z konve. Kupodivu těch pár propíchaných míst dokázalo i takový přívalák snadno vsáknout a mimo propíchanou plochu neodteklo nic.
Po vypnutí kamery jsem nechal vodu z hadice stále téct a ani po 15 minutách se díry vodou nenasytily a půda stále dokázala absorbovat další proud vody.
Pokud je jasné, že bude pršet, nebojte se propíchat trávník i v těchto sprnových dnech. Stále je lepší vodu udržet na svém pozemku, než aby odtekla mimo a skončila třeba v kanálu.
Velmi kvalitní vidle švédské značky BAHCO můžete nakupit ve výběrovém trávníkářském eshopu www.sena.cz.
Vzhledem k tomu, že je nyní vrchol léta a tudíž i trávníkových chorob spojených s nedostatkem vody. Jak tedy upravit zavlažování, aby trávník zesílil?
Kornatka, fusariosa, stres ze sucha, to je jen částečný výčet chorob, které teď napadají naše trávníky. Všechny jsou spojeny s nedostatečnou či chybnou zálivkou.
Trávník by nyní měl dostávat celkem 30 až 50 litrů vody za týden na metr čtvereční. Pokud od toho odečtete přirozené srážky (déšť), tak Vám vyjde kolik vody potřebujete dodat. Déšť změříte pomocí srážkoměru, ten Vám navíc poslouží i k měření závlahy.
Kolik vody tedy má trávník dostat a kdy?
Ukažme si to na vzorovém příkladu:
Plocha trávníku je 500 m2.
Potřeba vody 30 litrů/m2/týden.
Přirozené srážky: např. 12 litrů za týden (mm/m2)
30-12=18 litrů/m2/týden je potřeb dodat závlahou
500 x 18 = 9 000 litrů/trávník/týden
Závěr: To znamená, že pokud za týden naprší u mě na zahradě cca 12 litrů na metr, tak bych měl do celého trávníku dostat dalších cca 9 m3 vody. Když budu zavlažovat 2x týdně, tak jedna dávka představuje 4,5 m3 vody.
Větší dávka, méně často je mnohem lepší, než dennodenní lehké kropení. Právě časté a lehké kropení je často jednou z hlavních příčin vypuknutí plísní na trávníku. A zavlažujeme ráno, před rozbřeskem, nikoliv večer.
Byla jedna skromná studna, která dávala výbornou vodu. Nechal jí vybudovat zodpovědný hospodář, který věděl, že voda je život.
Vybudovat studnu stálo hospodáře kupu peněz. On však věděl, že čistá voda se jednou bude platit zlatem a drahokamy. Se svou ženou a dětmi žili skromně, ale měli rádi, když jejich dům a zahrada jsou pěkně udržované a útulné. Doma měli mnoho krásných květin, na zahradě vysadili desítky stromů. Starali se i o trávník, aby měli kolem sebe krásné prostředí. Svůj domov považovali za útulný, byli na něj hrdí a hrozně rádi se ze svých cest vraceli domů.
Po letech do jejich kraje opět zavítalo sucho. Potůčky vysychaly, tůně se zmenšovaly, hladina v řece klesala. Tou dobou se studna stala více a více středem pozornosti. Děti hospodáře vytvořily malé pítko, kam se postupně naučily lítat desítky, možná stovky, ptáčků zpěváčku. Byl to krásný pohled. Hospodářova zahrada byla oázou pro lidi z okolí a každý se rád přišel zchladit do stínu korun stromů. Studna si tiše šuměla a těšila se, jak je užitečná.
Jednoho dne už to začalo být podezřelé, nejen studni, ale i hospodáři, jeho ženě i dětem. Kam zmizeli všichni ti ptáčci? Proč už nepijí naší vodu? Jednoho večera si hospodář posteskl u studny, když nabíral vodu na pití pro své děti, „Studno, studničko, řekni mi, proč už k nám ptáčci nelítají a nepijí naší vodu?“ Ze studny to zašumělo a ozvalo se, „Hospodáři, sama nevím. Ale zeptám se svých podzemních potůčků a přítoků, ty mají velký rozptyl, třeba se něco dozvíme.“ A studna poslala svou otázku proti proudu svých přítoků do širokého kraje, přes sousedovic zahrady, přes louky, přes pole velkostatkářů až do hlubokých lesů. Otázka doplula až ke starému pramenu, který pramení už stovky let. Ten na otázku znal odpověď a poslal jí podzemními proudy zpět do studny. „Protože zvířata, rostliny i lidé milují čistou vodu!“ ozvalo se do hospodářových uší ze studny. „Studno, studničko, pramene, pramínku, co pak není moje voda čistá a zdravá? Vždyť jí pijeme, pijí jí i moje děti, zalévám s ní naší zeleninu, stromy, kytky, trávník…“ zahučel překvapivě do studny hospodář.
„Ptáčci, broučci, ještěrky mají nožičky, ty si mohu vodu vybrat a ta vaše jim už nechutnala, tak si našli v lese jinou. Kytičky nožičky nemají, ty musí pít, tu kterou jim dáš. Sice jsou pak zelené a vypadají svěže, ale uvnitř jsou docela otrávené.“ vzkázal zpět pramen.
„A kdo tu vodu otrávil, studno, studničko, pramene, pramínku?“
„Ty, tvoji sousedé a nejvíc velkostatkář.“ odpověděla studna.
„A jak jsme mohli vodu otrávit, vždyť se o studnu tak pěkně staráme?“
„Hnojíš zeleninu? Hnojíš stromky? Hnojíš trávník? Stříká tvůj soused chodník proti plevelu? Používá velkostatkář přípravky na dozrávání obilí?“ ptá se studna hospodáře.
„Ano! Přeci to tu chceme mít hezké.“ odpovídá zadumaně hospodář.
„Jen se na to podívej. Vidíš to? To není země, to je zahrádka. A jestli máš srdce, tak to musíš cejtit.“ ozvalo se moudrým hlasem, který pokračoval: „Jdi s tou chemií do hajzlu!“
Od té doby hospodář i jeho sousedé používali už jen přírodní hnojiva PURE od Šeny. Země zůstala dál zahrádkou a voda zase dostala ten správný říz, ptáčci se vrátili ke své studni a děti byly zdravější, jídlo chutnější a zdravý rozum se k lidem navrátil.
Přátelé, máme za sebou půlku trávníkářské sezóny a každý by nyní měl ohnout hřbet před svou sekačkou a podívat se jí na žací nůž. Ano, myslím Vás, co máte rotační sekačku a nekoukáte se na useknutá stébla přes mikroskop.
Pokud jste nůž u rotační sekačky ještě letos nepřebrušovali, je čas to udělat. Obzvláště nyní v době velkých veder, je nesmírně důležité, aby sekání bylo co nejšetrnější.
Tupým nožem stéblo rozdrtíte a z roztřepeného stébla dochází k většímu odparu vody a je to místo, kudy vnikají do rostliny infekce, které pak trávník ničí. Jedná se o nadměrné mechanické poškozování stébel – mechanickou zátěž.
Jsou lidé, kteří brousí nůž u své rotační sekačky každý týden… Tupou žiletkou se taky nebudete chtít holit celý rok.
A majitelé vřetenových sekaček, by měli překontrolovat seřízení vřetene vůči spodnímu noži. Kdo kosí větší plochy několikrát týdně, ten udělá dobře, pokud si vřeteno nechá také přebrousit.
Pokud Vám jde o výsledek, nesekejte tupými sekačkami.
Dolarová skvrnitost trávníku má oficiální název drobná kulatá ohniskovost trávníku. Jedná se o infekční chorobu trávníku. Poznáte jí podle toho, že za rosy vytváří drobné bílošedé mycelium (pavučinky) jako kulaté fleky o velikosti do 5 cm. Na vyšších trávnících mohu být fleky až 15 cm velké.
Fleky jsou přes den suché a jsou nerovnoměrně rozmístěny ve shlucích. Tyto shluky se postupně mohou propojovat.
Příčinou propuknutí dolarové skvrnitosti je obvykle nedostatek živin hlavně dusíku a draslíku, nedostatek vláhy a vysoké teploty.
Léčba je vcelku jednoduchá. Propíchejte trávník aspoň v místech napadení vidlemi a zacukrujte biovinem. Trávník postříkejte bio postřikem TurfMixK+, který rychle zvýší odolnost trav díky draslíku a železu. A přítomné smáčedlo v podobě juky, zvýší účinnost tohoto posilujícího mixu.
POZOR: fungicidy Ortiva a Amistar na dolarovou skvrnitost nezabírají, naopak jí mohou podporovat.
Samozřejmostí v prevenci proti dolarové skvrnitosti je pravidelné hnojení v předepsaném množství a pokud to jde, tak i pravidelná zálivka. U zálivky platí, zalévat brzy ráno, 2-3x za týden ve vetším dávce.
Tento web používá soubory cookies potřebné pro fungování stránek, k analýze návštěvnosti a cílení reklam. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním Více informací
The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.