Doporučuji aspoň jednou za dva roky přesít celý trávník. A to platí i v případě, že trávník vypadá skvěle.
Kvalitní osivo je základ kvalitního trávníku.
A jaké k tomu mám důvody? Tak zaprvé nic netrvá věčně, ani pěkný trávník nevydrží bez práce napořád. A žádný strom neroste do nebe. Ani daný daná odrůda trávy nebude v trávníku napořád.
Proč by měla tráva zmizet? Každá odrůda je jinak odolná proti plísním, každá proti jiné. Proti mrazu, proti suchu, proti vlhkosti odolávají trávy také různě. takže se mže stát, že jeden rok vymizí jedna odrůda trávy kvůli mrazu, později jiná kvůli kornatce, pak kvůli plísni sněžné, pak kvůli suchu… A pak po osmi letech zjistíte, že už máte monokulturu jedné odrůdy a trávník jen na třetině plochy. To je ten nejhorší scénář. Ale i ním jsem se již také setkal.
Proto je vhodné pravidelně doplňovat do trávníku znovu a znovu travní směs, která tam funguje a jste s ní spokojení. Tím zajistíte stále dobrý mix jednotlivých odrůd, kdy každá odrůda odolá něčemu jinému a trávník bude stále hustý a svěží.
Přesev je dobré dělat po vertikutaci nejpozději do konce září, aby trávy stačily vzejít do zimy. Jarní přesev není tak účinný z důvodů chladné půdy a nevyzpytatelnosti srážek.
Přesev můžete udělat jen tak „na sucho“ a pak zalít. Anebo po přesevu udělejte lehký topdressing baleným trávníkovým substrátem, aby se osivo více zakrylo. Dle aktuálního počasí lehce kropte, aby osivo dobře klíčilo. Doporučuji pro přesev dávku 3 kg osiva na 100 m2.
Kvalitní osiva přímo ze šlechtitelské stanice najdete i v ŠENA shopu.
Mít tolik dolarů, kolik bylo v letošní sezoně dolarových flíčků na trávnících, tak jsem miliardářka. Trávníková sezona 2019 byla na dolarovou skvrnitost totiž velmi bohatá.
Dolarová skvrnitost
Sclerotinia homeocarpa
Objevovala se ve vlnách již brzy v létě a koncem léta
byla opět velmi aktivní. Díky teplému počasí a vysokým teplotám i v noci,
se jen velmi těžko likvidovala.
Nepamatuji se, že bych před několika lety, když jsem se začala věnovat trávníkům, tuto chorobu řešila. Možná, že jsem ji spíš neviděla. 🙂
Odborné publikace uvádějí, že dolarová skvrnitost se
objevuje při vyšších teplotách. Nejvyšší aktivita je při teplotách 21-28
stupňů. K vývoji choroby velmi přispívá vysoká vlhkost vzduchu a ranní rosa.
Patogen je nejaktivnější, když je vlhkost porostu vyšší než 70% a trvá více
dní.
Je opravdu důležité udržet trávník na povrchu suchý. Znamená to, dobře nastavit závlahový systém. Nezalévat každý den.
Nejlepším řešením je odstraňování rosy, zajistit lepší cirkulaci vzduchu, aby trávník rychleji osychal. Samozřejmostí je pravidelné odstraňování plsti,
provzdušňování, vyrovnaná výživa.
Aby všechno v půdním profilu fungovalo tak, jak má,
byla by to výhra. Ale chápu vás, je to strašně těžké.
Jak zastavit dolarovou skvrnitost a zregenerovat postižený trávník? Metoda je docela primitivní. Propíchejte daná místa vidlemi a pocukrujte Biovinem. Tím, že u dolarové skvrnitosti jsou fleky malé, obvykle místa zarostou samy.
Než se dívat na spoustu „dolárků“ byla bych raději chudá,
jako kostelní myš. To mi věřte.
Držím vám všem palce, ať vás péče o trávník baví, on se vám odmění svoji krásou. 🙂
Na péči o louky není drtivá většina měst technicky vůbec vybavená.
V Česku jsou lidé, odborníci, kteří mají přehled a pokud v jejich oboru nastane nějaká nestandardní situace, měli by se ostatní obracet s radou na ně a nevymýšlet řešení za každou cenu sami.
Letos se naplno rozjela problematika sekání-nesekání veřejných trávníků. Najednou by všichni chtěli louky… Ale málokdo ví, že i péče o louku má svá pravidla. Péče o louku rozhodně nespočívá v mulčování trávy!
Víc se rozepisovat nebudu, protože to podstatné zaznělo v tomto článku od Marie Strakové. Zastupitelé, občané, odpůrci i zastánci luk by si tento rozhovor s ní měli přečíst, protože není potřeba vymýšlet nic nového, stačí pouze dodržovat správně to, co je známé přes 100 let.
PS: Když město nevysoutěží firmu na péči o zeleň a pak nesekání prezentuje jako trendy věc, tak jsou to ňoumové. Občané by však měli trvat na svých požadavcích na trávníky pro piknik, pro psy, pro sport, i pro potěchu duše.
Mnoho z Vás čeká na regeneraci uschlého trávníku až na září, což je v pořádku. Mnozí odkládají aerifikaci trávníku na neurčito, protože to je prostě těžká práce. Úplně to chápu.
Jak aerifikační vidle pomohly s vodou
Víte však, co se děje s vodou při bouřce, která spadne na uschlý trávník resp. ušlapanou půdu? Tak jsem to pro názornost nasimuloval na ušlapaném suchém místě pod schodištěm z terasy. V místě, kde roste tráva jen sporadicky. Taky proč by tam rostla, když je to ušlapané suché místo?
Nejdřív jsem pustil vodu slabým proudem na stávající povrch. Voda se téměř nevsakovala a odtékala z mírného svahu rychle pryč. Pak jsem vzal aerifikační vidle a místo jednoduše propíchal a lehce přizvedl drn.
Najednou voda přestala odtékat a začala se vsakovat do provzudšněné půdy. Proud vody simuloval vydatný déšť. Jenže do toho přišel přívalový déšť a lilo jak z konve. Kupodivu těch pár propíchaných míst dokázalo i takový přívalák snadno vsáknout a mimo propíchanou plochu neodteklo nic.
Po vypnutí kamery jsem nechal vodu z hadice stále téct a ani po 15 minutách se díry vodou nenasytily a půda stále dokázala absorbovat další proud vody.
Pokud je jasné, že bude pršet, nebojte se propíchat trávník i v těchto sprnových dnech. Stále je lepší vodu udržet na svém pozemku, než aby odtekla mimo a skončila třeba v kanálu.
Velmi kvalitní vidle švédské značky BAHCO můžete nakupit ve výběrovém trávníkářském eshopu www.sena.cz.
Vzhledem k tomu, že je nyní vrchol léta a tudíž i trávníkových chorob spojených s nedostatkem vody. Jak tedy upravit zavlažování, aby trávník zesílil?
Srážkoměr pro zjištění množství deště i závlahy
Kornatka, fusariosa, stres ze sucha, to je jen částečný výčet chorob, které teď napadají naše trávníky. Všechny jsou spojeny s nedostatečnou či chybnou zálivkou.
Trávník by nyní měl dostávat celkem 30 až 50 litrů vody za týden na metr čtvereční. Pokud od toho odečtete přirozené srážky (déšť), tak Vám vyjde kolik vody potřebujete dodat. Déšť změříte pomocí srážkoměru, ten Vám navíc poslouží i k měření závlahy.
Kolik vody tedy má trávník dostat a kdy? Ukažme si to na vzorovém příkladu: Plocha trávníku je 500 m2. Potřeba vody 30 litrů/m2/týden. Přirozené srážky: např. 12 litrů za týden (mm/m2) 30-12=18 litrů/m2/týden je potřeb dodat závlahou 500 x 18 = 9 000 litrů/trávník/týden
Závěr: To znamená, že pokud za týden naprší u mě na zahradě cca 12 litrů na metr, tak bych měl do celého trávníku dostat dalších cca 9 m3 vody. Když budu zavlažovat 2x týdně, tak jedna dávka představuje 4,5 m3 vody.
Větší dávka, méně často je mnohem lepší, než dennodenní lehké kropení. Právě časté a lehké kropení je často jednou z hlavních příčin vypuknutí plísní na trávníku. A zavlažujeme ráno, před rozbřeskem, nikoliv večer.
Byla jedna skromná studna, která dávala výbornou vodu. Nechal jí vybudovat zodpovědný hospodář, který věděl, že voda je život.
Vybudovat studnu stálo hospodáře kupu peněz. On však věděl, že čistá voda se jednou bude platit zlatem a drahokamy. Se svou ženou a dětmi žili skromně, ale měli rádi, když jejich dům a zahrada jsou pěkně udržované a útulné. Doma měli mnoho krásných květin, na zahradě vysadili desítky stromů. Starali se i o trávník, aby měli kolem sebe krásné prostředí. Svůj domov považovali za útulný, byli na něj hrdí a hrozně rádi se ze svých cest vraceli domů.
Po letech do jejich kraje opět zavítalo sucho. Potůčky vysychaly, tůně se zmenšovaly, hladina v řece klesala. Tou dobou se studna stala více a více středem pozornosti. Děti hospodáře vytvořily malé pítko, kam se postupně naučily lítat desítky, možná stovky, ptáčků zpěváčku. Byl to krásný pohled. Hospodářova zahrada byla oázou pro lidi z okolí a každý se rád přišel zchladit do stínu korun stromů. Studna si tiše šuměla a těšila se, jak je užitečná.
Jednoho dne už to začalo být podezřelé, nejen studni, ale i hospodáři, jeho ženě i dětem. Kam zmizeli všichni ti ptáčci? Proč už nepijí naší vodu? Jednoho večera si hospodář posteskl u studny, když nabíral vodu na pití pro své děti, „Studno, studničko, řekni mi, proč už k nám ptáčci nelítají a nepijí naší vodu?“ Ze studny to zašumělo a ozvalo se, „Hospodáři, sama nevím. Ale zeptám se svých podzemních potůčků a přítoků, ty mají velký rozptyl, třeba se něco dozvíme.“ A studna poslala svou otázku proti proudu svých přítoků do širokého kraje, přes sousedovic zahrady, přes louky, přes pole velkostatkářů až do hlubokých lesů. Otázka doplula až ke starému pramenu, který pramení už stovky let. Ten na otázku znal odpověď a poslal jí podzemními proudy zpět do studny. „Protože zvířata, rostliny i lidé milují čistou vodu!“ ozvalo se do hospodářových uší ze studny. „Studno, studničko, pramene, pramínku, co pak není moje voda čistá a zdravá? Vždyť jí pijeme, pijí jí i moje děti, zalévám s ní naší zeleninu, stromy, kytky, trávník…“ zahučel překvapivě do studny hospodář.
„Ptáčci, broučci, ještěrky mají nožičky, ty si mohu vodu vybrat a ta vaše jim už nechutnala, tak si našli v lese jinou. Kytičky nožičky nemají, ty musí pít, tu kterou jim dáš. Sice jsou pak zelené a vypadají svěže, ale uvnitř jsou docela otrávené.“ vzkázal zpět pramen.
„A kdo tu vodu otrávil, studno, studničko, pramene, pramínku?“
„Ty, tvoji sousedé a nejvíc velkostatkář.“ odpověděla studna.
„A jak jsme mohli vodu otrávit, vždyť se o studnu tak pěkně staráme?“
„Hnojíš zeleninu? Hnojíš stromky? Hnojíš trávník? Stříká tvůj soused chodník proti plevelu? Používá velkostatkář přípravky na dozrávání obilí?“ ptá se studna hospodáře.
„Ano! Přeci to tu chceme mít hezké.“ odpovídá zadumaně hospodář.
„Jen se na to podívej. Vidíš to? To není země, to je zahrádka. A jestli máš srdce, tak to musíš cejtit.“ ozvalo se moudrým hlasem, který pokračoval: „Jdi s tou chemií do hajzlu!“
Od té doby hospodář i jeho sousedé používali už jen přírodní hnojiva PURE od Šeny. Země zůstala dál zahrádkou a voda zase dostala ten správný říz, ptáčci se vrátili ke své studni a děti byly zdravější, jídlo chutnější a zdravý rozum se k lidem navrátil.
Přátelé, máme za sebou půlku trávníkářské sezóny a každý by nyní měl ohnout hřbet před svou sekačkou a podívat se jí na žací nůž. Ano, myslím Vás, co máte rotační sekačku a nekoukáte se na useknutá stébla přes mikroskop.
Tupý nůž sekačky ničí trávu, přebruste ho, zvládnete to i sami.
Pokud jste nůž u rotační sekačky ještě letos nepřebrušovali, je čas to udělat. Obzvláště nyní v době velkých veder, je nesmírně důležité, aby sekání bylo co nejšetrnější.
Tupým nožem stéblo rozdrtíte a z roztřepeného stébla dochází k většímu odparu vody a je to místo, kudy vnikají do rostliny infekce, které pak trávník ničí. Jedná se o nadměrné mechanické poškozování stébel – mechanickou zátěž.
Jsou lidé, kteří brousí nůž u své rotační sekačky každý týden… Tupou žiletkou se taky nebudete chtít holit celý rok.
A majitelé vřetenových sekaček, by měli překontrolovat seřízení vřetene vůči spodnímu noži. Kdo kosí větší plochy několikrát týdně, ten udělá dobře, pokud si vřeteno nechá také přebrousit.
Pokud Vám jde o výsledek, nesekejte tupými sekačkami.
Dolarová skvrnitost trávníku má oficiální název drobná kulatá ohniskovost trávníku. Jedná se o infekční chorobu trávníku. Poznáte jí podle toho, že za rosy vytváří drobné bílošedé mycelium (pavučinky) jako kulaté fleky o velikosti do 5 cm. Na vyšších trávnících mohu být fleky až 15 cm velké.
Dolarová skvrnitost trávníku
Fleky jsou přes den suché a jsou nerovnoměrně rozmístěny ve shlucích. Tyto shluky se postupně mohou propojovat.
Příčinou propuknutí dolarové skvrnitosti je obvykle nedostatek živin hlavně dusíku a draslíku, nedostatek vláhy a vysoké teploty.
Léčba je vcelku jednoduchá. Propíchejte trávník aspoň v místech napadení vidlemi a zacukrujte biovinem. Trávník postříkejte bio postřikem TurfMixK+, který rychle zvýší odolnost trav díky draslíku a železu. A přítomné smáčedlo v podobě juky, zvýší účinnost tohoto posilujícího mixu.
POZOR: fungicidy Ortiva a Amistar na dolarovou skvrnitost nezabírají, naopak jí mohou podporovat.
Samozřejmostí v prevenci proti dolarové skvrnitosti je pravidelné hnojení v předepsaném množství a pokud to jde, tak i pravidelná zálivka. U zálivky platí, zalévat brzy ráno, 2-3x za týden ve vetším dávce.
Znáte ten pocit, když za horkého dne jdete bosi po trávě. Ten chladivý pocit je skutečný chlad, který cítíte. Trávníky hrají důležitou roli při ochlazování našeho prostředí.
Svěží zelený trávník je naše přírodní klimatizace
Trávníky snižují teplotní extrémy tím, že absorbují sluneční teplo během dne a pomalu ho uvolňují ve večerních hodinách. Tím se snižují teplotní špičky.
Trávy absorbují určité sluneční záření, aby podpořily proces
fotosyntézy. Nepravidelný povrch trávníků také rozptyluje světlo a záření, což
výrazně snižuje odlesky.
Trávník ochlazuje
sebe i své okolí procesem evapotranspirace. Každé stéblo funguje jako
odpařovací chladič.
Jeden metr čtverečný
během letního dne ztratí 2,25 litrů vody odpařováním a transpirací do atmosféry.
Zhruba 50% slunečního tepla dopadajícího na trávník může být eliminováno tímto procesem transpiračního chlazení. Chladící účinek trávníku je tak velký, že teploty na povrchu trávníku za slunečního letního dne budou o 10- 14°C chladnější než u betonu nebo asfaltu.
Jinak řečeno, vezměte v úvahu skutečnost, že na ploše osmi průměrných zahrad mají trávníky chladící účinek 70 tun klimatizace.
Vědecké studie prokázaly, že celková teplota městských oblastí může být o 5 až 7°C teplejší než teplota mimo města. Což potvrzuje, že více zeleně znamená méňe tepla.
Maximální denní teploty rostoucího, zeleného trávníku Cynodon (Bermuda grass) byly o 21 ° C chladnější než hnědý uschlý trávník, a o 39 ° C chladnější než umělý trávník. (Tabulka 1). Beard a Johns, 1985).
Například v Holandsku, se snaží obce podporovat, aby si lidé na zahradách zakládali přírodní trávníky a vysazovali stromy a naopak se snaží bránit instalaci umělých trávníků.
Suchý, špatně kosený trávník je až o 21°C teplejší než trávník zelený.
Účinek
transpiračního chlazení zelených trávníků a krajiny může také ušetřit energii
snížením spotřeby energie potřebné pro vnitřní mechanické chlazení sousedních
domů a budov.
Tabulka 1. Teplotní srovnání čtyř typů
povrchů v College Station, TX.
Intenzivní deště obvykle vedou k tomu, že se stane trávník podmáčeným a voda čvachtá pod nohama. Jak přistupovat k podmáčenému trávníku? Co dělat a nedělat? Je nějaká prevence?
Hlavní příčinou je jednoduchá rovnice, více vody naprší než kolik se vsákne do trávníku, případně odteče mimo trávník.
Pokud je trávník „čvachtací“ maximálně ho chraňte od zbytečného zatěžování. Sekání provádějte šetrně, pouze lehkými stroji. Na otočkách se sekačkou si dejte záležet a otáčejte se s větším rádiusem, abyste nepoškodili kolečky drn.
Veškeré regenerace a těžké stroje odložte do doby, než trávník bude opět pevný a únosný. Pokud by pršelo delší dobu, může dojít k rychlejšímu vyplavení živin, především dusíku a trávník začne světlat. Proto se připravte, i klidně mimo plán, na mimořádné lehké přihnojení (např. 1/3 běžné dávky) nebo na vyšší běžnou dávku pokud je hnojení aktuálně na programu dne. Opět platí, pokud plánujete v blízké době regeneraci (vertikutaci, aerifikaci trávníku) počkejte s hnojením až samozřejmě toto provedete, abyste si hnojivo opět nevyhrabali.
Kdo používá průmyslové hnojivo a má studnu, měl by si po deštích nechat udělat rozbor vody, zda splňuje normy. Znečištěná studna nemusí být pouze z vaší zahrady, ale klidně od sousedů nebo z okolních polí. Dusík se spodní vodou může pohybovat všemi směry.
Jaká je nejlepší prevence, aby se všechna voda z deště vsákla do vašeho trávníku a maximálně jste využili přirozené srážky? V první řadě musí být trávník propustný. Ušlapaný mlat skutečně moc vody neabsorbuje. Pokud je trávník utužený, doporučuji provést aerifikaci s dutými hroty a zapískování. Více zde.
Tento web používá soubory cookies potřebné pro fungování stránek, k analýze návštěvnosti a cílení reklam. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním Více informací
The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.
