Jak spočítat kolik nyní zavlažovat?

Vzhledem k tomu, že je nyní vrchol léta a tudíž i trávníkových chorob spojených s nedostatkem vody. Jak tedy upravit zavlažování, aby trávník zesílil?

Srážkoměr pro zjištění množství deště i závlahy

Kornatka, fusariosa, stres ze sucha, to je jen částečný výčet chorob, které teď napadají naše trávníky. Všechny jsou spojeny s nedostatečnou či chybnou zálivkou.

Trávník by nyní měl dostávat celkem 30 až 50 litrů vody za týden na metr čtvereční. Pokud od toho odečtete přirozené srážky (déšť), tak Vám vyjde kolik vody potřebujete dodat. Déšť změříte pomocí srážkoměru, ten Vám navíc poslouží i k měření závlahy.

Kolik vody tedy má trávník dostat a kdy?
Ukažme si to na vzorovém příkladu:
Plocha trávníku je 500 m2.
Potřeba vody 30 litrů/m2/týden.
Přirozené srážky: např. 12 litrů za týden (mm/m2)
30-12=18 litrů/m2/týden je potřeb dodat závlahou
500 x 18 = 9 000 litrů/trávník/týden

Závěr: To znamená, že pokud za týden naprší u mě na zahradě cca 12 litrů na metr, tak bych měl do celého trávníku dostat dalších cca 9 m3 vody. Když budu zavlažovat 2x týdně, tak jedna dávka představuje 4,5 m3 vody.

Větší dávka, méně často je mnohem lepší, než dennodenní lehké kropení. Právě časté a lehké kropení je často jednou z hlavních příčin vypuknutí plísní na trávníku. A zavlažujeme ráno, před rozbřeskem, nikoliv večer.

Bajka: Otrávená studna

Studna, voda, ptáčci, broučci, kytičky – život.

Byla jedna skromná studna, která dávala výbornou vodu. Nechal jí vybudovat zodpovědný hospodář, který věděl, že voda je život.

Vybudovat studnu stálo hospodáře kupu peněz. On však věděl, že čistá voda se jednou bude platit zlatem a drahokamy. Se svou ženou a dětmi žili skromně, ale měli rádi, když jejich dům a zahrada jsou pěkně udržované a útulné. Doma měli mnoho krásných květin, na zahradě vysadili desítky stromů. Starali se i o trávník, aby měli kolem sebe krásné prostředí. Svůj domov považovali za útulný, byli na něj hrdí a hrozně rádi se ze svých cest vraceli domů.

Po letech do jejich kraje opět zavítalo sucho. Potůčky vysychaly, tůně se zmenšovaly, hladina v řece klesala. Tou dobou se studna stala více a více středem pozornosti. Děti hospodáře vytvořily malé pítko, kam se postupně naučily lítat desítky, možná stovky, ptáčků zpěváčku. Byl to krásný pohled. Hospodářova zahrada byla oázou pro lidi z okolí a každý se rád přišel zchladit do stínu korun stromů. Studna si tiše šuměla a těšila se, jak je užitečná.

Jednoho dne už to začalo být podezřelé, nejen studni, ale i hospodáři, jeho ženě i dětem. Kam zmizeli všichni ti ptáčci? Proč už nepijí naší vodu? Jednoho večera si hospodář posteskl u studny, když nabíral vodu na pití pro své děti, „Studno, studničko, řekni mi, proč už k nám ptáčci nelítají a nepijí naší vodu?“ Ze studny to zašumělo a ozvalo se, „Hospodáři, sama nevím. Ale zeptám se svých podzemních potůčků a přítoků, ty mají velký rozptyl, třeba se něco dozvíme.“ A studna poslala svou otázku proti proudu svých přítoků do širokého kraje, přes sousedovic zahrady, přes louky, přes pole velkostatkářů až do hlubokých lesů. Otázka doplula až ke starému pramenu, který pramení už stovky let. Ten na otázku znal odpověď a poslal jí podzemními proudy zpět do studny. „Protože zvířata, rostliny i lidé milují čistou vodu!“ ozvalo se do hospodářových uší ze studny. „Studno, studničko, pramene, pramínku, co pak není moje voda čistá a zdravá? Vždyť jí pijeme, pijí jí i moje děti, zalévám s ní naší zeleninu, stromy, kytky, trávník…“ zahučel překvapivě do studny hospodář.

„Ptáčci, broučci, ještěrky mají nožičky, ty si mohu vodu vybrat a ta vaše jim už nechutnala, tak si našli v lese jinou. Kytičky nožičky nemají, ty musí pít, tu kterou jim dáš. Sice jsou pak zelené a vypadají svěže, ale uvnitř jsou docela otrávené.“ vzkázal zpět pramen.

„A kdo tu vodu otrávil, studno, studničko, pramene, pramínku?“

„Ty, tvoji sousedé a nejvíc velkostatkář.“ odpověděla studna.

„A jak jsme mohli vodu otrávit, vždyť se o studnu tak pěkně staráme?“

„Hnojíš zeleninu? Hnojíš stromky? Hnojíš trávník? Stříká tvůj soused chodník proti plevelu? Používá velkostatkář přípravky na dozrávání obilí?“ ptá se studna hospodáře.

„Ano! Přeci to tu chceme mít hezké.“ odpovídá zadumaně hospodář.

„Jen se na to podívej. Vidíš to? To není země, to je zahrádka. A jestli máš srdce, tak to musíš cejtit.“ ozvalo se moudrým hlasem, který pokračoval: „Jdi s tou chemií do hajzlu!“

Od té doby hospodář i jeho sousedé používali už jen přírodní hnojiva PURE od Šeny. Země zůstala dál zahrádkou a voda zase dostala ten správný říz, ptáčci se vrátili ke své studni a děti byly zdravější, jídlo chutnější a zdravý rozum se k lidem navrátil.

Podmáčený trávník? Rada jak postupovat.

Silný dešť a voda na trávníku
Podmáčený trávník. Co s tím?

Intenzivní deště obvykle vedou k tomu, že se stane trávník podmáčeným a voda čvachtá pod nohama. Jak přistupovat k podmáčenému trávníku? Co dělat a nedělat? Je nějaká prevence?

Hlavní příčinou je jednoduchá rovnice, více vody naprší než kolik se vsákne do trávníku, případně odteče mimo trávník.

Pokud je trávník „čvachtací“ maximálně ho chraňte od zbytečného zatěžování. Sekání provádějte šetrně, pouze lehkými stroji. Na otočkách se sekačkou si dejte záležet a otáčejte se s větším rádiusem, abyste nepoškodili kolečky drn.

Veškeré regenerace a těžké stroje odložte do doby, než trávník bude opět pevný a únosný. Pokud by pršelo delší dobu, může dojít k rychlejšímu vyplavení živin, především dusíku a trávník začne světlat. Proto se připravte, i klidně mimo plán, na mimořádné lehké přihnojení (např. 1/3 běžné dávky) nebo na vyšší běžnou dávku pokud je hnojení aktuálně na programu dne. Opět platí, pokud plánujete v blízké době regeneraci (vertikutaci, aerifikaci trávníku) počkejte s hnojením až samozřejmě toto provedete, abyste si hnojivo opět nevyhrabali.

Kdo používá průmyslové hnojivo a má studnu, měl by si po deštích nechat udělat rozbor vody, zda splňuje normy. Znečištěná studna nemusí být pouze z vaší zahrady, ale klidně od sousedů nebo z okolních polí. Dusík se spodní vodou může pohybovat všemi směry.

Jaká je nejlepší prevence, aby se všechna voda z deště vsákla do vašeho trávníku a maximálně jste využili přirozené srážky? V první řadě musí být trávník propustný. Ušlapaný mlat skutečně moc vody neabsorbuje. Pokud je trávník utužený, doporučuji provést aerifikaci s dutými hroty a zapískování. Více zde.

Zazimování automatické závlahy

mrazTeploty začínají padat v noci k nule, je čas zazimovat automatické, ale i manuální  zavlažování. Do 14 dnů by mělo být zavlažování zazimované.

Pokud je potrubí zavlažování správně položené, tak samotnému potrubí při mírných mrazech nehrozí žádné riziko. Opak je však u postřikovačů a elektromagnetických ventilů. Ty se z principu věci obvykle nalézají v místech, kde i mírný mráz, může udělat škodu.

Jde o to, že postřikovače i ventily jsou z tvrdého plastu, ten je křehčí. Jakmile by došlo k tomu, že v postřikovači zamrzne voda, led plast roztrhne.

Takové poškození, pokud by se stalo na více než jednom postřikovači se již finančně nevyplatí, oproti tomu, věnovat čas či peníze vyfouknutí vody z celého zavlažovacího systému.

Ten, kdo má zavlažování od letošního roku, by neměl spoléhat na záruku. Poškození od mrazu je snadno identifikovatelné a závlaháři mají dost zkušeností, aby to poznali.

Proto doporučuji, vyfoukněte vodu, otevřete všechny kohouty, ukliďte hadice. Takto zazimovaný systém můžete na jaře snadno spustit a nebudete muset řešit zbytečné opravy.

Travní koberec – návod, jak ho udržet při životě

travní koberec
Pokládka travního koberce je teprve druhý krok…

Právě jsem položil travní koberce, co mám dělat dál?

Ještě jsem neviděl firmu, která by prodávala travní koberce s návodem. Bohužel se to nikde ani nedočtete a mezi zahradníky je navíc tolik různých návodů, které někdy hlava nebere. A kdo se v tom pak má vyznat.

Koberce nebyly levné a jejich pokládka taky nebyla zrovna zábava na hodinu. Pár tipů bylo v předešlém článku o travních kobercích, teď na to naváži.

Netuším, zda přinesu světlo do tmy, ale aspoň se pokusím škrtnout. Tady je několik autentický dotazů od začínajícího trávníkáře, který právě položil koberce:

1) Jak pracovat s trávníkem, který byl položen, a to teprve nedávno? (v mém případě před 10 dny)

  • Sice na fotbalovém hřišti jsou schopni hrát ten samý den po položení zápas, ale na rozdíl od vás, oni se péči o trávník věnují minimálně 8 hodin denně.
  • Proto trávník zbytečně nezatěžujte, ani chozením cca 14 – 21 dní od pokládky.
  • Je zbytečné čerstvě položený trávník hnojit dusíkatým hnojivem. Pokud jste nedali draslíkaté (podzimní) hnojivo pod koberce při pokládce, pohnojte tímto hnojivem na povrch, co nejdříve. Podpoří se tím zakořenění.
  • Zavlažujte, prvních 14 dní denně lehce a obden intenzivně. Po 14 dnech už jen obden.
  • Kosení – koste trávník v podstatě normálně, ideálně 2x týdně, zpočátku kolem 35 mm, po 3 týdnech začněte snižovat.
  • Po 14 dnech prověřte sondou prokořenění do spodní vrstvy.
  • Při první příležitosti celý trávník přesejte kvalitnější směsí.

2) Má smysl aerfikovat a vertikutovat nově položený trávník? Po jak dlouhé době? Jak často?

  • Pokud je správně připravené podloží (písčité, vzdušné), tak není potřeba první rok aerifikovat. Můžete druhý rok, plnými hroty a lehkým pískováním. Třetí rok můžete použít duté hroty a vetší množství písku (cca 1 tuna/100 m2).
  • Pokud podloží je udusané a těžké, je lepší koberce sbalit a začít znovu. To myslím vážně! Pokud jste schopni investovat do koberců, nechcete podprůměrný výsledek se spoustou práce a starostí. V tom případě si nejdřív zjistěte informace, jak založit trávník, a pak teprve začněte se zakládáním trávníku.
  • Vertikutace je naopak u koberců klíčová. Obvykle jsou koberce plné stařiny a plsti. Vertikutaci proto dělejte často klidně každý měsíc.
  • První vertikutaci po položení koberců udělejte zhruba za měsíc.

3) Jak přesně mám aerifikaci provést? Na toto téma existuje tento článek, ale zde není příliš dobře popsáno, jak a čím by měl člověk aerifikaci provádět, a už vůbec ne kdy a jak často. Pokud píšete, že je to jako orba, tak mám docela strach si trávník uprostřed sezony zorat 🙂

  • Aerifikaci dutými hroty a větším pískováním doporučuji na trávníku v těžké půdě první tři roky dělat každý rok, následně každé dva roky.
  • Aerifikace není potřeba se bát (orba byla myšlena z pohledu užitečnosti, nikoliv výsledného vzhledu), dobrý trávník jí snadno zvládne, na špatném nemáte stejně co pokazit.
  • Z pohledu provozu na trávníku a zanášení písku do domu doporučuji aerifikaci trávníku provádět na konci sezóny konec srpna – září.

4) Při aerifikaci radíte pískovat. Kolik písku mám použít na 100 m2? Kolikrát ročně?

  • Pokud se aerifikace provádí 1x ročně dutými hroty doporučuji 1 tunu křemičitého písku na 100 m2 trávníku. To je množství pro každé počasí.
  • Když bude při aplikaci slunečno, dá se použít i 1,3 tuny.
  • Při zatažené obloze a vlhku raději jen 0,8 tuny.
  • Do děr po aerifikaci také přidáváme půdní vylepšovače Biovin a Zeolit.

5) Vertikutace skutečně 5x ročně? Co jsem viděl fotky, tak trávník je pak hodně nepoužitelný. Může se pak po něm vůbec chodit?

  • Tady je to podobné jako u aerifikace. Vertikutace trávníku prospívá. Na kvalitním trávníku laik ani nepozná, že se něco takového dělalo. Na špatném trávníku to vidět bude, ale o to je to užitečnější.
  • Je to jako když má holčička vši. Na první pohled to jsou krásné vlásky, takže oproti tomu je ostříhaná hlava na ježka otřesná.

6) Jak hnojit? Píšete o Pure (ale máte dva typy – jaký je rozdíl?), jinde máte uveden Biovin. Tak které tedy použít?

  • O hnojení jsem tady na blogu napsal nejvíce. To je téma, kterému se věnuji velmi často. Obecně se držte instrukcí na etiketě hnojiva.
  • Od Pure používáme na zahradní trávník hnojivo Sport&Golf (březen až září – 5 x ročně) a Autumn (říjen až únor 2-3x ročně).
  • Hnojivo Autumn lze použít i při delších tropických vedrech a suchu, protože tráva upadá do klidu a není zcela ideální jí dusíkem nutit k růstu listů.
  • Biovin je vinný kompost – primárně ho používáme jako půdní vylepšovač nebo na léčbu či prevenci proti chorobám. Jeho využití je tak široké, že ho dáváme i do květináčů ke kytkám a k zelenině na záhony…

Zavlažování – spuštění závlahy

Je nejvyšší čas odzimovat závlahu trávníku. Tím nemyslím pouze přepnutí ovladače z OFF na ON.

Správné odzimování závlahy by mělo zahrnovat:
1. Vyčištění hlavního filtru
2. Vyčištění či výměna všech malých filtrů v postřikovačích
3. Oříznutí drnu kolem trysek (tráva je schopná prorůst kořeny až dovnitř postřikovače
4. Kontrola správného nastavení trysky (správní výseč, směr, dostřik)
5. Výměna baterie v regulátoru
6. Nastavení správného času a data na regulátoru
7. Kontrola dešťového čidla, zda funguje
8. Správné naprogramování
9. Otestování – nechat proběhnout jeden cyklus

Správné naprogramování, to je klíč k úspěchu funkčnosti celé závlahy, pominu-li správné naprojektováni. Správně naprogramovat závlahu není vůbec jednoduché a chce tomu věnovat dostatek času a pozornosti. Víme, že umělou závlahou doplňujeme do trávníku cca 1/2 celkové potřeby trávníku. Druhá polovina jsou přirozené dešťové srážky.

Než začnete programovat: připravte si srážkoměry, ideálně tři kusy. Ty zapíchejte na klíčová místa vašeho trávníku. Klíčová místa jsou ta, kde je trávník nejdůležitější, kde se objevují v průběhu roku nějaké potíže… Pak spusťte manuálně závlahu sekci po sekci. Každou sekci spusťte na 5 minut. Po proběhnutí každé sekce závlahu vypněte a dojděte odečíst ze srážkoměru, kolik mm vody do něj nastříkalo. Tuto hodnotu si poznamenejte ke klíčovému bodu. Srážkoměry vylejte a dejte zpět. Pak spusťte druhou sekci a celý proces po 5 minutách opakujte. Tím získáte údaj, kolik mm nastříká z každé sekce do konkrétního místa za 5 minut.

Může se stát a je to celkem obvyklé, že do jednoho místa stříkají 2, 3 či více sekcí. To znamená, kdyby každá nastříkala 5 mm za 5 minut, tak ze tří sekcí tam padne během jednoho kompletního zavlažování 15 mm vody. Tam, kde stříká jenom jedna sekce, padne třeba jen 5 mm. A to když si vyhodnotíte, tak už uvidíte, že někde je vody 2x či 3x více než jinde. A pokud k tomu nejsou objektivní důvody (extrémně slunečné místo, stromy v okolí…), tak je to špatně.

Nastavení je potřeba udělat tak, aby do každého místa padalo rovnoměrné množství vody. V době, kdy občas prší, se špatně nastavená závlaha nemusí nijak zásadně projevit, ale pokud nastane dlouhodobější sucho (jako v červenci 2013), tak už problémy začnou. Obvykle se ukáže plíseň kornatka, která dokáže rychle zdevastovat i velkou plochu.

Upravte tedy čas pro jednotlivé sekce, aby ve výsledku bylo všude stejné množství vody. Pak už stačí na regulátoru nastavit dny a čas závlahy. Zavlažujte ráno po páté hodině a zavlažujte jenom 3 – 4 týdně. Týdenní dávka pro trávník by měla být kolem 35 litrů (35 mm) na m2. Při třech cyklech týdně to je cca 12 litrů (12mm)/m2 na jedno zvlažování.

Pokud nastane vlhčí období, nebo není takové teplo, stačí ubrat na celé závlaze funkcí sezonní úprava (%), kde ze standardních 100% uberete např. na 70% a naopak při velkých teplech zase přidáte klidně na 150%. S nastavením jednotlivých sekcí už nehýbáte, pokud není důvod ještě někde přidat nebo ubrat.

 

 

 

 

První vlna veder, jak zavlažovat

Jsme právě v 25. týdnu, což je zhruba polovina trávníkářské sezóny. Vzhledem k předpovědi vysokých tropických teplot, je dobré připravit trávník na extrémní podmínky.

Anglický trávník vyžaduje určité množství vláhy, mělo by to být v průměru kolem 40 litrů vody na týden na metr čtverečný. Při vysokých teplotách to může být i o 50% více. Při vysokých teplotách můžete trávník dopředu prolít velkou dávkou vody, aby trávník „čvachtal“. Pak nemusíte mít obavu, že by pár dnů horka jeho kvalitu zhoršilo.Když budete zavlažovat každý den, tak by dávka měla být cca 10 litrů (60/10) na m2 při jednom zavlažovacím cyklu. Pokud budete zavlažovat 3x týdně pak by dávka měla být cca 20 litrů na jeden cyklus na m2. Rozhodně je lepší zavlažovat méně často, ale větší dávkou.

Pokud nezavlažujete každý den, tak můžete každý den trávník chladit. To znamená, že apoň jednou denně spustíte závlahu na 1 – 3 minuty (podle typu trysek), tím se trávník ochladí. Můžete to udělat v poledne, večer. Nemusíte se bát, že by při takto krátkém zavlažení došlo k popálení trávníku.

Ideálně se zavlažuje v 5 až 6 hodin ráno. To je z důvodů, že závlaha srazí rosu a hned jak vyjde sluníčko, trávník oschne. Je to lepší, než zavlažovaní večer, kdy trávník zůstane mokrý celou noc. To pak podporuje rozvoj plísní a jiných chorob či mechů.