Zázraky s vodou

Mnoho z Vás čeká na regeneraci uschlého trávníku až na září, což je v pořádku. Mnozí odkládají aerifikaci trávníku na neurčito, protože to je prostě těžká práce. Úplně to chápu.

Jak aerifikační vidle pomohly s vodou

Víte však, co se děje s vodou při bouřce, která spadne na uschlý trávník resp. ušlapanou půdu? Tak jsem to pro názornost nasimuloval na ušlapaném suchém místě pod schodištěm z terasy. V místě, kde roste tráva jen sporadicky. Taky proč by tam rostla, když je to ušlapané suché místo?

Nejdřív jsem pustil vodu slabým proudem na stávající povrch. Voda se téměř nevsakovala a odtékala z mírného svahu rychle pryč. Pak jsem vzal aerifikační vidle a místo jednoduše propíchal a lehce přizvedl drn.

Najednou voda přestala odtékat a začala se vsakovat do provzudšněné půdy. Proud vody simuloval vydatný déšť. Jenže do toho přišel přívalový déšť a lilo jak z konve. Kupodivu těch pár propíchaných míst dokázalo i takový přívalák snadno vsáknout a mimo propíchanou plochu neodteklo nic.

Po vypnutí kamery jsem nechal vodu z hadice stále téct a ani po 15 minutách se díry vodou nenasytily a půda stále dokázala absorbovat další proud vody.

Pokud je jasné, že bude pršet, nebojte se propíchat trávník i v těchto sprnových dnech. Stále je lepší vodu udržet na svém pozemku, než aby odtekla mimo a skončila třeba v kanálu.

Velmi kvalitní vidle švédské značky BAHCO můžete nakupit ve výběrovém trávníkářském eshopu www.sena.cz.

Jak spočítat kolik nyní zavlažovat?

Vzhledem k tomu, že je nyní vrchol léta a tudíž i trávníkových chorob spojených s nedostatkem vody. Jak tedy upravit zavlažování, aby trávník zesílil?

Srážkoměr pro zjištění množství deště i závlahy

Kornatka, fusariosa, stres ze sucha, to je jen částečný výčet chorob, které teď napadají naše trávníky. Všechny jsou spojeny s nedostatečnou či chybnou zálivkou.

Trávník by nyní měl dostávat celkem 30 až 50 litrů vody za týden na metr čtvereční. Pokud od toho odečtete přirozené srážky (déšť), tak Vám vyjde kolik vody potřebujete dodat. Déšť změříte pomocí srážkoměru, ten Vám navíc poslouží i k měření závlahy.

Kolik vody tedy má trávník dostat a kdy?
Ukažme si to na vzorovém příkladu:
Plocha trávníku je 500 m2.
Potřeba vody 30 litrů/m2/týden.
Přirozené srážky: např. 12 litrů za týden (mm/m2)
30-12=18 litrů/m2/týden je potřeb dodat závlahou
500 x 18 = 9 000 litrů/trávník/týden

Závěr: To znamená, že pokud za týden naprší u mě na zahradě cca 12 litrů na metr, tak bych měl do celého trávníku dostat dalších cca 9 m3 vody. Když budu zavlažovat 2x týdně, tak jedna dávka představuje 4,5 m3 vody.

Větší dávka, méně často je mnohem lepší, než dennodenní lehké kropení. Právě časté a lehké kropení je často jednou z hlavních příčin vypuknutí plísní na trávníku. A zavlažujeme ráno, před rozbřeskem, nikoliv večer.

Bajka: Otrávená studna

Studna, voda, ptáčci, broučci, kytičky – život.

Byla jedna skromná studna, která dávala výbornou vodu. Nechal jí vybudovat zodpovědný hospodář, který věděl, že voda je život.

Vybudovat studnu stálo hospodáře kupu peněz. On však věděl, že čistá voda se jednou bude platit zlatem a drahokamy. Se svou ženou a dětmi žili skromně, ale měli rádi, když jejich dům a zahrada jsou pěkně udržované a útulné. Doma měli mnoho krásných květin, na zahradě vysadili desítky stromů. Starali se i o trávník, aby měli kolem sebe krásné prostředí. Svůj domov považovali za útulný, byli na něj hrdí a hrozně rádi se ze svých cest vraceli domů.

Po letech do jejich kraje opět zavítalo sucho. Potůčky vysychaly, tůně se zmenšovaly, hladina v řece klesala. Tou dobou se studna stala více a více středem pozornosti. Děti hospodáře vytvořily malé pítko, kam se postupně naučily lítat desítky, možná stovky, ptáčků zpěváčku. Byl to krásný pohled. Hospodářova zahrada byla oázou pro lidi z okolí a každý se rád přišel zchladit do stínu korun stromů. Studna si tiše šuměla a těšila se, jak je užitečná.

Jednoho dne už to začalo být podezřelé, nejen studni, ale i hospodáři, jeho ženě i dětem. Kam zmizeli všichni ti ptáčci? Proč už nepijí naší vodu? Jednoho večera si hospodář posteskl u studny, když nabíral vodu na pití pro své děti, „Studno, studničko, řekni mi, proč už k nám ptáčci nelítají a nepijí naší vodu?“ Ze studny to zašumělo a ozvalo se, „Hospodáři, sama nevím. Ale zeptám se svých podzemních potůčků a přítoků, ty mají velký rozptyl, třeba se něco dozvíme.“ A studna poslala svou otázku proti proudu svých přítoků do širokého kraje, přes sousedovic zahrady, přes louky, přes pole velkostatkářů až do hlubokých lesů. Otázka doplula až ke starému pramenu, který pramení už stovky let. Ten na otázku znal odpověď a poslal jí podzemními proudy zpět do studny. „Protože zvířata, rostliny i lidé milují čistou vodu!“ ozvalo se do hospodářových uší ze studny. „Studno, studničko, pramene, pramínku, co pak není moje voda čistá a zdravá? Vždyť jí pijeme, pijí jí i moje děti, zalévám s ní naší zeleninu, stromy, kytky, trávník…“ zahučel překvapivě do studny hospodář.

„Ptáčci, broučci, ještěrky mají nožičky, ty si mohu vodu vybrat a ta vaše jim už nechutnala, tak si našli v lese jinou. Kytičky nožičky nemají, ty musí pít, tu kterou jim dáš. Sice jsou pak zelené a vypadají svěže, ale uvnitř jsou docela otrávené.“ vzkázal zpět pramen.

„A kdo tu vodu otrávil, studno, studničko, pramene, pramínku?“

„Ty, tvoji sousedé a nejvíc velkostatkář.“ odpověděla studna.

„A jak jsme mohli vodu otrávit, vždyť se o studnu tak pěkně staráme?“

„Hnojíš zeleninu? Hnojíš stromky? Hnojíš trávník? Stříká tvůj soused chodník proti plevelu? Používá velkostatkář přípravky na dozrávání obilí?“ ptá se studna hospodáře.

„Ano! Přeci to tu chceme mít hezké.“ odpovídá zadumaně hospodář.

„Jen se na to podívej. Vidíš to? To není země, to je zahrádka. A jestli máš srdce, tak to musíš cejtit.“ ozvalo se moudrým hlasem, který pokračoval: „Jdi s tou chemií do hajzlu!“

Od té doby hospodář i jeho sousedé používali už jen přírodní hnojiva PURE od Šeny. Země zůstala dál zahrádkou a voda zase dostala ten správný říz, ptáčci se vrátili ke své studni a děti byly zdravější, jídlo chutnější a zdravý rozum se k lidem navrátil.

Podmáčený trávník? Rada jak postupovat.

Silný dešť a voda na trávníku
Podmáčený trávník. Co s tím?

Intenzivní deště obvykle vedou k tomu, že se stane trávník podmáčeným a voda čvachtá pod nohama. Jak přistupovat k podmáčenému trávníku? Co dělat a nedělat? Je nějaká prevence?

Hlavní příčinou je jednoduchá rovnice, více vody naprší než kolik se vsákne do trávníku, případně odteče mimo trávník.

Pokud je trávník „čvachtací“ maximálně ho chraňte od zbytečného zatěžování. Sekání provádějte šetrně, pouze lehkými stroji. Na otočkách se sekačkou si dejte záležet a otáčejte se s větším rádiusem, abyste nepoškodili kolečky drn.

Veškeré regenerace a těžké stroje odložte do doby, než trávník bude opět pevný a únosný. Pokud by pršelo delší dobu, může dojít k rychlejšímu vyplavení živin, především dusíku a trávník začne světlat. Proto se připravte, i klidně mimo plán, na mimořádné lehké přihnojení (např. 1/3 běžné dávky) nebo na vyšší běžnou dávku pokud je hnojení aktuálně na programu dne. Opět platí, pokud plánujete v blízké době regeneraci (vertikutaci, aerifikaci trávníku) počkejte s hnojením až samozřejmě toto provedete, abyste si hnojivo opět nevyhrabali.

Kdo používá průmyslové hnojivo a má studnu, měl by si po deštích nechat udělat rozbor vody, zda splňuje normy. Znečištěná studna nemusí být pouze z vaší zahrady, ale klidně od sousedů nebo z okolních polí. Dusík se spodní vodou může pohybovat všemi směry.

Jaká je nejlepší prevence, aby se všechna voda z deště vsákla do vašeho trávníku a maximálně jste využili přirozené srážky? V první řadě musí být trávník propustný. Ušlapaný mlat skutečně moc vody neabsorbuje. Pokud je trávník utužený, doporučuji provést aerifikaci s dutými hroty a zapískování. Více zde.

Bylo počasí v roce 2017 extrémní?

Graf průměrných měsíčních teplot 2013 - 2017
Graf průměrných měsíčních teplot 2013 – 2017

Graf průměrných měsíčních a ročních srážek 2013 – 2017

Teplota a srážky mají přímý vliv na kvalitu a vitalitu trávníků. Proto pravidelně sleduji průměrné měsíční teploty a  srážky. Dneska přináším rekapitulaci za rok 2017.

V roce 2017 jsme ve středních Čechách měli šest měsíců, které byly teplotně extrémní z posledních pěti let. Navíc k tomu byly tři měsíce, které byly srážkově nejbohatší nebo nejchudší za stejné období.

Měsíce leden, duben, červenec a září byly nejchladnějšími za posledních pět roků, kdy si teploty zapisuji do grafu (zdroj ČHMI).  Leden byl skutečně extrémní, protože obvykle bývá v lednu průměrná teplota kolem nuly, ale vloni v lednu byl průměr -5°C. Pokračovat ve čtení „Bylo počasí v roce 2017 extrémní?“

Extra suchý srpen (32mm/m2)

Asi se to nezdá, ale letošní srpen byl nejsušší za poslední 4 roky. Srážek bylo tak málo jako vloni v červenci.

Tím, že byl srpen docela chladný, tak jsme sucho úplně nepociťovali. Ale tím, že je trvale sucho už několikátý rok za sebou, je půda už vyprahlá a jeden déšť situaci nezachrání. Kdo v srpnu zanedbal zálivku trávníku, určitě se potýkal s moha potížemi od plísní po mravence.

Ani září není srážkově vydatné, navíc bylo v minulých dnech docela teplo. Podpořte trávník a dostatečně ho zalijte. Nyní je poslední šance, aby zregeneroval a do zimy posílil. Pokud půjde do zimy vysílený a podvyživený, tak na jaře Vám bude trvat dlouho, než ho nastartujete.

Zdroj: ČHMI (Praha a Středočeský kraj)

Je toto léto divné?

Vždy, když je počasí trošku jiné než bychom si přáli, začneme remcat. Abych byl v klidu, dělám si graf, který mě vždy uklidní, že to zas tak moc divné není.

Srážky-2016_7
Graf vlevo: měsíční úhrn dešťových srážek v jednotlivých letech. Graf vpravo: Meziroční srovnání úhrnu srážek v období leden až červenec.

Takže srážky ve Středních Čechách v letošním roce nijak nevybočují. Jedná se opět o suchý rok.

A teploty také jsou také v normálu. Červenec byl sice trošku chladnější než předchozí roky. Aspoň se však voda odpařovala pomaleji.

Po půlce srpna je jisté, že tak horko jako vloni nebude.

Co to znamená pro trávník? 

Pokračující sucho posledních let a především mírné zimy přinesly další rozšíření chorob na trávníky, které ještě před 5 roky nebyly tak běžné. Potvrzuje se jenom moje teorie, že nejlepší léčba trávníku je prevence.

Dělejme věci správně a tím eliminujme maximum vnějších negativních vliv na trávník. A pokud se přeci jen už nějaký ten problém v trávníku vyskytne, bude i následná regenerace jednodušší a rychlejší.

Teplota-vzduchu-2016_7
Měsíční srovnání průměrných teplot vzduchu.

Jak zavlažovat v tropických dnech

Tento týden jsem viděl několik trávníků, které jednoznačně vykazovaly přísušky, přestože ještě žádné velké horko nebylo. Hlavní příčinou je velmi dlouhé sucho. A nyní přichází skutečně tropické období. Jak tedy postupovat, aby trávník přečkal ve výborné kondici?

  1. Základní zavlažování nastavte spuštění na 5 hodin ráno
  2. Pokud již nyní byl trávník suchý, přidejte čas o 100 – 150%
  3. Pokud byl trávník doteď krásně zelený přidejte cca 50%
  4. Zavlažujte každý den
  5. Navíc můžete během dne závlahu pustit na 1 minutu (klidně několikrát), aby se trávník ochladil. Ochladí se i vzduch a na zahradě bude lépe.
  6. Až tropické dny skončí, upravte zavlažování dle potřeby a počasí.

Nyní jsou dny, kdy své trávníkářské úsilí můžete vychutnat u bazénu, na terase nebo u grilu. Tak si užívejte a zavlažujte.

 

Žízeň je veliká, život mi utíká…

Tato slova slavné písně si asi tento víkend bude zpívat lecjaký trávník. Nikoli z nadbytku „pití“, ale z jeho nedostatku.

Uvědomte si, že co fungovalo vloni, letos fungovat nemusí. Pokud jste vloni měli závlahu nastavenou na nějaký režim, tak letos je tento režim nedostatečný. Jenom v Praze je od začátku roku o 25% méně srážek, než je dlouhodobý normál. Suchá zima a velmi suché jaro dávají nejen trávníkům zabrat.

Pokud je trávník přischlý, a nemusí to být v celé ploše, stačí lokálně, současně má málo živin, tak to jsou ideální podmínky pro rozšíření travní plísně oficiálně zvané Červená nitkovitost trav (dříve Kornatka travní).

Nebojte se a pusťte závlahu jednou pořádně. Klidně nechte zavlažovací cyklus opakovat 3x, 5x za sebou. Uvidíte, že díky tomu přečká trávník horké dny bez úhony a následující týden bude mnohem svěžejší a zdravější.

 

 

Dělám všechno dobře a přeci je trávník jiný

Graf srážek 2014 vs. 2013
Graf srážek 2014 vs. 2013

Máte pocit, že už víte o trávníku všechno? Děláte vše stejně jako vloni? A přeci je letos trávník horší než vloni?

Vemte v potaz, že pokud děláte vše stejně, děláte to v jiných podmínkách. Vloni byl trávník o rok mladší než letos, to za prvé. Může to hrát svou roli.

Za druhé, počasí je letos jiné než vloni. Upravili jste svou péči aktuálnímu vývoji počasí. Především je rok 2014 o dost sušší než loňský rok a současně je i teplejší. Letos má dostatek závlahy klíčovou roli. To často rozhoduje o Vaší spokojenosti a nespokojenosti.

Za první pololetí bylo ve Středočeském kraji pouze 56% srážek v porovnání s prvním pololetím roku 2013. Samozřejmě, že vloni byly povodně, ale letošní červen byl skutečně hodně suchý. V porovnání s dlouhodobým průměrem spadlo pouze 35% srážek.

Ještě jinak by to šlo říct, pokud by průměrný úhrn srážek byl 4 mm za hodinu (vydatnost deště), tak v prvním pololetí pršelo pouze 58 hodin, tedy  2,5 dne. A vloni by to bylo 105 hodin…

Graf teplot vzduchu 2014 vs. 2013
Graf teplot vzduchu 2014 vs. 2013