Bajka: Otrávená studna

Studna, voda, ptáčci, broučci, kytičky – život.

Byla jedna skromná studna, která dávala výbornou vodu. Nechal jí vybudovat zodpovědný hospodář, který věděl, že voda je život.

Vybudovat studnu stálo hospodáře kupu peněz. On však věděl, že čistá voda se jednou bude platit zlatem a drahokamy. Se svou ženou a dětmi žili skromně, ale měli rádi, když jejich dům a zahrada jsou pěkně udržované a útulné. Doma měli mnoho krásných květin, na zahradě vysadili desítky stromů. Starali se i o trávník, aby měli kolem sebe krásné prostředí. Svůj domov považovali za útulný, byli na něj hrdí a hrozně rádi se ze svých cest vraceli domů.

Po letech do jejich kraje opět zavítalo sucho. Potůčky vysychaly, tůně se zmenšovaly, hladina v řece klesala. Tou dobou se studna stala více a více středem pozornosti. Děti hospodáře vytvořily malé pítko, kam se postupně naučily lítat desítky, možná stovky, ptáčků zpěváčku. Byl to krásný pohled. Hospodářova zahrada byla oázou pro lidi z okolí a každý se rád přišel zchladit do stínu korun stromů. Studna si tiše šuměla a těšila se, jak je užitečná.

Jednoho dne už to začalo být podezřelé, nejen studni, ale i hospodáři, jeho ženě i dětem. Kam zmizeli všichni ti ptáčci? Proč už nepijí naší vodu? Jednoho večera si hospodář posteskl u studny, když nabíral vodu na pití pro své děti, „Studno, studničko, řekni mi, proč už k nám ptáčci nelítají a nepijí naší vodu?“ Ze studny to zašumělo a ozvalo se, „Hospodáři, sama nevím. Ale zeptám se svých podzemních potůčků a přítoků, ty mají velký rozptyl, třeba se něco dozvíme.“ A studna poslala svou otázku proti proudu svých přítoků do širokého kraje, přes sousedovic zahrady, přes louky, přes pole velkostatkářů až do hlubokých lesů. Otázka doplula až ke starému pramenu, který pramení už stovky let. Ten na otázku znal odpověď a poslal jí podzemními proudy zpět do studny. „Protože zvířata, rostliny i lidé milují čistou vodu!“ ozvalo se do hospodářových uší ze studny. „Studno, studničko, pramene, pramínku, co pak není moje voda čistá a zdravá? Vždyť jí pijeme, pijí jí i moje děti, zalévám s ní naší zeleninu, stromy, kytky, trávník…“ zahučel překvapivě do studny hospodář.

„Ptáčci, broučci, ještěrky mají nožičky, ty si mohu vodu vybrat a ta vaše jim už nechutnala, tak si našli v lese jinou. Kytičky nožičky nemají, ty musí pít, tu kterou jim dáš. Sice jsou pak zelené a vypadají svěže, ale uvnitř jsou docela otrávené.“ vzkázal zpět pramen.

„A kdo tu vodu otrávil, studno, studničko, pramene, pramínku?“

„Ty, tvoji sousedé a nejvíc velkostatkář.“ odpověděla studna.

„A jak jsme mohli vodu otrávit, vždyť se o studnu tak pěkně staráme?“

„Hnojíš zeleninu? Hnojíš stromky? Hnojíš trávník? Stříká tvůj soused chodník proti plevelu? Používá velkostatkář přípravky na dozrávání obilí?“ ptá se studna hospodáře.

„Ano! Přeci to tu chceme mít hezké.“ odpovídá zadumaně hospodář.

„Jen se na to podívej. Vidíš to? To není země, to je zahrádka. A jestli máš srdce, tak to musíš cejtit.“ ozvalo se moudrým hlasem, který pokračoval: „Jdi s tou chemií do hajzlu!“

Od té doby hospodář i jeho sousedé používali už jen přírodní hnojiva PURE od Šeny. Země zůstala dál zahrádkou a voda zase dostala ten správný říz, ptáčci se vrátili ke své studni a děti byly zdravější, jídlo chutnější a zdravý rozum se k lidem navrátil.

Podmáčený trávník? Rada jak postupovat.

Silný dešť a voda na trávníku
Podmáčený trávník. Co s tím?

Intenzivní deště obvykle vedou k tomu, že se stane trávník podmáčeným a voda čvachtá pod nohama. Jak přistupovat k podmáčenému trávníku? Co dělat a nedělat? Je nějaká prevence?

Hlavní příčinou je jednoduchá rovnice, více vody naprší než kolik se vsákne do trávníku, případně odteče mimo trávník.

Pokud je trávník „čvachtací“ maximálně ho chraňte od zbytečného zatěžování. Sekání provádějte šetrně, pouze lehkými stroji. Na otočkách se sekačkou si dejte záležet a otáčejte se s větším rádiusem, abyste nepoškodili kolečky drn.

Veškeré regenerace a těžké stroje odložte do doby, než trávník bude opět pevný a únosný. Pokud by pršelo delší dobu, může dojít k rychlejšímu vyplavení živin, především dusíku a trávník začne světlat. Proto se připravte, i klidně mimo plán, na mimořádné lehké přihnojení (např. 1/3 běžné dávky) nebo na vyšší běžnou dávku pokud je hnojení aktuálně na programu dne. Opět platí, pokud plánujete v blízké době regeneraci (vertikutaci, aerifikaci trávníku) počkejte s hnojením až samozřejmě toto provedete, abyste si hnojivo opět nevyhrabali.

Kdo používá průmyslové hnojivo a má studnu, měl by si po deštích nechat udělat rozbor vody, zda splňuje normy. Znečištěná studna nemusí být pouze z vaší zahrady, ale klidně od sousedů nebo z okolních polí. Dusík se spodní vodou může pohybovat všemi směry.

Jaká je nejlepší prevence, aby se všechna voda z deště vsákla do vašeho trávníku a maximálně jste využili přirozené srážky? V první řadě musí být trávník propustný. Ušlapaný mlat skutečně moc vody neabsorbuje. Pokud je trávník utužený, doporučuji provést aerifikaci s dutými hroty a zapískování. Více zde.

Bylo počasí v roce 2017 extrémní?

Graf průměrných měsíčních teplot 2013 - 2017
Graf průměrných měsíčních teplot 2013 – 2017

Graf průměrných měsíčních a ročních srážek 2013 – 2017

Teplota a srážky mají přímý vliv na kvalitu a vitalitu trávníků. Proto pravidelně sleduji průměrné měsíční teploty a  srážky. Dneska přináším rekapitulaci za rok 2017.

V roce 2017 jsme ve středních Čechách měli šest měsíců, které byly teplotně extrémní z posledních pěti let. Navíc k tomu byly tři měsíce, které byly srážkově nejbohatší nebo nejchudší za stejné období.

Měsíce leden, duben, červenec a září byly nejchladnějšími za posledních pět roků, kdy si teploty zapisuji do grafu (zdroj ČHMI).  Leden byl skutečně extrémní, protože obvykle bývá v lednu průměrná teplota kolem nuly, ale vloni v lednu byl průměr -5°C. Pokračovat ve čtení „Bylo počasí v roce 2017 extrémní?“

Extra suchý srpen (32mm/m2)

Asi se to nezdá, ale letošní srpen byl nejsušší za poslední 4 roky. Srážek bylo tak málo jako vloni v červenci.

Tím, že byl srpen docela chladný, tak jsme sucho úplně nepociťovali. Ale tím, že je trvale sucho už několikátý rok za sebou, je půda už vyprahlá a jeden déšť situaci nezachrání. Kdo v srpnu zanedbal zálivku trávníku, určitě se potýkal s moha potížemi od plísní po mravence.

Ani září není srážkově vydatné, navíc bylo v minulých dnech docela teplo. Podpořte trávník a dostatečně ho zalijte. Nyní je poslední šance, aby zregeneroval a do zimy posílil. Pokud půjde do zimy vysílený a podvyživený, tak na jaře Vám bude trvat dlouho, než ho nastartujete.

Zdroj: ČHMI (Praha a Středočeský kraj)

Je toto léto divné?

Vždy, když je počasí trošku jiné než bychom si přáli, začneme remcat. Abych byl v klidu, dělám si graf, který mě vždy uklidní, že to zas tak moc divné není.

Srážky-2016_7
Graf vlevo: měsíční úhrn dešťových srážek v jednotlivých letech. Graf vpravo: Meziroční srovnání úhrnu srážek v období leden až červenec.

Takže srážky ve Středních Čechách v letošním roce nijak nevybočují. Jedná se opět o suchý rok.

A teploty také jsou také v normálu. Červenec byl sice trošku chladnější než předchozí roky. Aspoň se však voda odpařovala pomaleji.

Po půlce srpna je jisté, že tak horko jako vloni nebude.

Co to znamená pro trávník? 

Pokračující sucho posledních let a především mírné zimy přinesly další rozšíření chorob na trávníky, které ještě před 5 roky nebyly tak běžné. Potvrzuje se jenom moje teorie, že nejlepší léčba trávníku je prevence.

Dělejme věci správně a tím eliminujme maximum vnějších negativních vliv na trávník. A pokud se přeci jen už nějaký ten problém v trávníku vyskytne, bude i následná regenerace jednodušší a rychlejší.

Teplota-vzduchu-2016_7
Měsíční srovnání průměrných teplot vzduchu.

Jak zavlažovat v tropických dnech

Tento týden jsem viděl několik trávníků, které jednoznačně vykazovaly přísušky, přestože ještě žádné velké horko nebylo. Hlavní příčinou je velmi dlouhé sucho. A nyní přichází skutečně tropické období. Jak tedy postupovat, aby trávník přečkal ve výborné kondici?

  1. Základní zavlažování nastavte spuštění na 5 hodin ráno
  2. Pokud již nyní byl trávník suchý, přidejte čas o 100 – 150%
  3. Pokud byl trávník doteď krásně zelený přidejte cca 50%
  4. Zavlažujte každý den
  5. Navíc můžete během dne závlahu pustit na 1 minutu (klidně několikrát), aby se trávník ochladil. Ochladí se i vzduch a na zahradě bude lépe.
  6. Až tropické dny skončí, upravte zavlažování dle potřeby a počasí.

Nyní jsou dny, kdy své trávníkářské úsilí můžete vychutnat u bazénu, na terase nebo u grilu. Tak si užívejte a zavlažujte.

 

Žízeň je veliká, život mi utíká…

Tato slova slavné písně si asi tento víkend bude zpívat lecjaký trávník. Nikoli z nadbytku „pití“, ale z jeho nedostatku.

Uvědomte si, že co fungovalo vloni, letos fungovat nemusí. Pokud jste vloni měli závlahu nastavenou na nějaký režim, tak letos je tento režim nedostatečný. Jenom v Praze je od začátku roku o 25% méně srážek, než je dlouhodobý normál. Suchá zima a velmi suché jaro dávají nejen trávníkům zabrat.

Pokud je trávník přischlý, a nemusí to být v celé ploše, stačí lokálně, současně má málo živin, tak to jsou ideální podmínky pro rozšíření travní plísně oficiálně zvané Červená nitkovitost trav (dříve Kornatka travní).

Nebojte se a pusťte závlahu jednou pořádně. Klidně nechte zavlažovací cyklus opakovat 3x, 5x za sebou. Uvidíte, že díky tomu přečká trávník horké dny bez úhony a následující týden bude mnohem svěžejší a zdravější.

 

 

Dělám všechno dobře a přeci je trávník jiný

Graf srážek 2014 vs. 2013
Graf srážek 2014 vs. 2013

Máte pocit, že už víte o trávníku všechno? Děláte vše stejně jako vloni? A přeci je letos trávník horší než vloni?

Vemte v potaz, že pokud děláte vše stejně, děláte to v jiných podmínkách. Vloni byl trávník o rok mladší než letos, to za prvé. Může to hrát svou roli.

Za druhé, počasí je letos jiné než vloni. Upravili jste svou péči aktuálnímu vývoji počasí. Především je rok 2014 o dost sušší než loňský rok a současně je i teplejší. Letos má dostatek závlahy klíčovou roli. To často rozhoduje o Vaší spokojenosti a nespokojenosti.

Za první pololetí bylo ve Středočeském kraji pouze 56% srážek v porovnání s prvním pololetím roku 2013. Samozřejmě, že vloni byly povodně, ale letošní červen byl skutečně hodně suchý. V porovnání s dlouhodobým průměrem spadlo pouze 35% srážek.

Ještě jinak by to šlo říct, pokud by průměrný úhrn srážek byl 4 mm za hodinu (vydatnost deště), tak v prvním pololetí pršelo pouze 58 hodin, tedy  2,5 dne. A vloni by to bylo 105 hodin…

Graf teplot vzduchu 2014 vs. 2013
Graf teplot vzduchu 2014 vs. 2013

Zavlažování – spuštění závlahy

Je nejvyšší čas odzimovat závlahu trávníku. Tím nemyslím pouze přepnutí ovladače z OFF na ON.

Správné odzimování závlahy by mělo zahrnovat:
1. Vyčištění hlavního filtru
2. Vyčištění či výměna všech malých filtrů v postřikovačích
3. Oříznutí drnu kolem trysek (tráva je schopná prorůst kořeny až dovnitř postřikovače
4. Kontrola správného nastavení trysky (správní výseč, směr, dostřik)
5. Výměna baterie v regulátoru
6. Nastavení správného času a data na regulátoru
7. Kontrola dešťového čidla, zda funguje
8. Správné naprogramování
9. Otestování – nechat proběhnout jeden cyklus

Správné naprogramování, to je klíč k úspěchu funkčnosti celé závlahy, pominu-li správné naprojektováni. Správně naprogramovat závlahu není vůbec jednoduché a chce tomu věnovat dostatek času a pozornosti. Víme, že umělou závlahou doplňujeme do trávníku cca 1/2 celkové potřeby trávníku. Druhá polovina jsou přirozené dešťové srážky.

Než začnete programovat: připravte si srážkoměry, ideálně tři kusy. Ty zapíchejte na klíčová místa vašeho trávníku. Klíčová místa jsou ta, kde je trávník nejdůležitější, kde se objevují v průběhu roku nějaké potíže… Pak spusťte manuálně závlahu sekci po sekci. Každou sekci spusťte na 5 minut. Po proběhnutí každé sekce závlahu vypněte a dojděte odečíst ze srážkoměru, kolik mm vody do něj nastříkalo. Tuto hodnotu si poznamenejte ke klíčovému bodu. Srážkoměry vylejte a dejte zpět. Pak spusťte druhou sekci a celý proces po 5 minutách opakujte. Tím získáte údaj, kolik mm nastříká z každé sekce do konkrétního místa za 5 minut.

Může se stát a je to celkem obvyklé, že do jednoho místa stříkají 2, 3 či více sekcí. To znamená, kdyby každá nastříkala 5 mm za 5 minut, tak ze tří sekcí tam padne během jednoho kompletního zavlažování 15 mm vody. Tam, kde stříká jenom jedna sekce, padne třeba jen 5 mm. A to když si vyhodnotíte, tak už uvidíte, že někde je vody 2x či 3x více než jinde. A pokud k tomu nejsou objektivní důvody (extrémně slunečné místo, stromy v okolí…), tak je to špatně.

Nastavení je potřeba udělat tak, aby do každého místa padalo rovnoměrné množství vody. V době, kdy občas prší, se špatně nastavená závlaha nemusí nijak zásadně projevit, ale pokud nastane dlouhodobější sucho (jako v červenci 2013), tak už problémy začnou. Obvykle se ukáže plíseň kornatka, která dokáže rychle zdevastovat i velkou plochu.

Upravte tedy čas pro jednotlivé sekce, aby ve výsledku bylo všude stejné množství vody. Pak už stačí na regulátoru nastavit dny a čas závlahy. Zavlažujte ráno po páté hodině a zavlažujte jenom 3 – 4 týdně. Týdenní dávka pro trávník by měla být kolem 35 litrů (35 mm) na m2. Při třech cyklech týdně to je cca 12 litrů (12mm)/m2 na jedno zvlažování.

Pokud nastane vlhčí období, nebo není takové teplo, stačí ubrat na celé závlaze funkcí sezonní úprava (%), kde ze standardních 100% uberete např. na 70% a naopak při velkých teplech zase přidáte klidně na 150%. S nastavením jednotlivých sekcí už nehýbáte, pokud není důvod ještě někde přidat nebo ubrat.

 

 

 

 

První vlna veder, jak zavlažovat

Jsme právě v 25. týdnu, což je zhruba polovina trávníkářské sezóny. Vzhledem k předpovědi vysokých tropických teplot, je dobré připravit trávník na extrémní podmínky.

Anglický trávník vyžaduje určité množství vláhy, mělo by to být v průměru kolem 40 litrů vody na týden na metr čtverečný. Při vysokých teplotách to může být i o 50% více. Při vysokých teplotách můžete trávník dopředu prolít velkou dávkou vody, aby trávník „čvachtal“. Pak nemusíte mít obavu, že by pár dnů horka jeho kvalitu zhoršilo.Když budete zavlažovat každý den, tak by dávka měla být cca 10 litrů (60/10) na m2 při jednom zavlažovacím cyklu. Pokud budete zavlažovat 3x týdně pak by dávka měla být cca 20 litrů na jeden cyklus na m2. Rozhodně je lepší zavlažovat méně často, ale větší dávkou.

Pokud nezavlažujete každý den, tak můžete každý den trávník chladit. To znamená, že apoň jednou denně spustíte závlahu na 1 – 3 minuty (podle typu trysek), tím se trávník ochladí. Můžete to udělat v poledne, večer. Nemusíte se bát, že by při takto krátkém zavlažení došlo k popálení trávníku.

Ideálně se zavlažuje v 5 až 6 hodin ráno. To je z důvodů, že závlaha srazí rosu a hned jak vyjde sluníčko, trávník oschne. Je to lepší, než zavlažovaní večer, kdy trávník zůstane mokrý celou noc. To pak podporuje rozvoj plísní a jiných chorob či mechů.