Vzhledem k tomu, že je nyní vrchol léta a tudíž i trávníkových chorob spojených s nedostatkem vody. Jak tedy upravit zavlažování, aby trávník zesílil?
Srážkoměr pro zjištění množství deště i závlahy
Kornatka, fusariosa, stres ze sucha, to je jen částečný výčet chorob, které teď napadají naše trávníky. Všechny jsou spojeny s nedostatečnou či chybnou zálivkou.
Trávník by nyní měl dostávat celkem 30 až 50 litrů vody za týden na metr čtvereční. Pokud od toho odečtete přirozené srážky (déšť), tak Vám vyjde kolik vody potřebujete dodat. Déšť změříte pomocí srážkoměru, ten Vám navíc poslouží i k měření závlahy.
Kolik vody tedy má trávník dostat a kdy? Ukažme si to na vzorovém příkladu: Plocha trávníku je 500 m2. Potřeba vody 30 litrů/m2/týden. Přirozené srážky: např. 12 litrů za týden (mm/m2) 30-12=18 litrů/m2/týden je potřeb dodat závlahou 500 x 18 = 9 000 litrů/trávník/týden
Závěr: To znamená, že pokud za týden naprší u mě na zahradě cca 12 litrů na metr, tak bych měl do celého trávníku dostat dalších cca 9 m3 vody. Když budu zavlažovat 2x týdně, tak jedna dávka představuje 4,5 m3 vody.
Větší dávka, méně často je mnohem lepší, než dennodenní lehké kropení. Právě časté a lehké kropení je často jednou z hlavních příčin vypuknutí plísní na trávníku. A zavlažujeme ráno, před rozbřeskem, nikoliv večer.
Byla jedna skromná studna, která dávala výbornou vodu. Nechal jí vybudovat zodpovědný hospodář, který věděl, že voda je život.
Vybudovat studnu stálo hospodáře kupu peněz. On však věděl, že čistá voda se jednou bude platit zlatem a drahokamy. Se svou ženou a dětmi žili skromně, ale měli rádi, když jejich dům a zahrada jsou pěkně udržované a útulné. Doma měli mnoho krásných květin, na zahradě vysadili desítky stromů. Starali se i o trávník, aby měli kolem sebe krásné prostředí. Svůj domov považovali za útulný, byli na něj hrdí a hrozně rádi se ze svých cest vraceli domů.
Po letech do jejich kraje opět zavítalo sucho. Potůčky vysychaly, tůně se zmenšovaly, hladina v řece klesala. Tou dobou se studna stala více a více středem pozornosti. Děti hospodáře vytvořily malé pítko, kam se postupně naučily lítat desítky, možná stovky, ptáčků zpěváčku. Byl to krásný pohled. Hospodářova zahrada byla oázou pro lidi z okolí a každý se rád přišel zchladit do stínu korun stromů. Studna si tiše šuměla a těšila se, jak je užitečná.
Jednoho dne už to začalo být podezřelé, nejen studni, ale i hospodáři, jeho ženě i dětem. Kam zmizeli všichni ti ptáčci? Proč už nepijí naší vodu? Jednoho večera si hospodář posteskl u studny, když nabíral vodu na pití pro své děti, „Studno, studničko, řekni mi, proč už k nám ptáčci nelítají a nepijí naší vodu?“ Ze studny to zašumělo a ozvalo se, „Hospodáři, sama nevím. Ale zeptám se svých podzemních potůčků a přítoků, ty mají velký rozptyl, třeba se něco dozvíme.“ A studna poslala svou otázku proti proudu svých přítoků do širokého kraje, přes sousedovic zahrady, přes louky, přes pole velkostatkářů až do hlubokých lesů. Otázka doplula až ke starému pramenu, který pramení už stovky let. Ten na otázku znal odpověď a poslal jí podzemními proudy zpět do studny. „Protože zvířata, rostliny i lidé milují čistou vodu!“ ozvalo se do hospodářových uší ze studny. „Studno, studničko, pramene, pramínku, co pak není moje voda čistá a zdravá? Vždyť jí pijeme, pijí jí i moje děti, zalévám s ní naší zeleninu, stromy, kytky, trávník…“ zahučel překvapivě do studny hospodář.
„Ptáčci, broučci, ještěrky mají nožičky, ty si mohu vodu vybrat a ta vaše jim už nechutnala, tak si našli v lese jinou. Kytičky nožičky nemají, ty musí pít, tu kterou jim dáš. Sice jsou pak zelené a vypadají svěže, ale uvnitř jsou docela otrávené.“ vzkázal zpět pramen.
„A kdo tu vodu otrávil, studno, studničko, pramene, pramínku?“
„Ty, tvoji sousedé a nejvíc velkostatkář.“ odpověděla studna.
„A jak jsme mohli vodu otrávit, vždyť se o studnu tak pěkně staráme?“
„Hnojíš zeleninu? Hnojíš stromky? Hnojíš trávník? Stříká tvůj soused chodník proti plevelu? Používá velkostatkář přípravky na dozrávání obilí?“ ptá se studna hospodáře.
„Ano! Přeci to tu chceme mít hezké.“ odpovídá zadumaně hospodář.
„Jen se na to podívej. Vidíš to? To není země, to je zahrádka. A jestli máš srdce, tak to musíš cejtit.“ ozvalo se moudrým hlasem, který pokračoval: „Jdi s tou chemií do hajzlu!“
Od té doby hospodář i jeho sousedé používali už jen přírodní hnojiva PURE od Šeny. Země zůstala dál zahrádkou a voda zase dostala ten správný říz, ptáčci se vrátili ke své studni a děti byly zdravější, jídlo chutnější a zdravý rozum se k lidem navrátil.
Přátelé, máme za sebou půlku trávníkářské sezóny a každý by nyní měl ohnout hřbet před svou sekačkou a podívat se jí na žací nůž. Ano, myslím Vás, co máte rotační sekačku a nekoukáte se na useknutá stébla přes mikroskop.
Tupý nůž sekačky ničí trávu, přebruste ho, zvládnete to i sami.
Pokud jste nůž u rotační sekačky ještě letos nepřebrušovali, je čas to udělat. Obzvláště nyní v době velkých veder, je nesmírně důležité, aby sekání bylo co nejšetrnější.
Tupým nožem stéblo rozdrtíte a z roztřepeného stébla dochází k většímu odparu vody a je to místo, kudy vnikají do rostliny infekce, které pak trávník ničí. Jedná se o nadměrné mechanické poškozování stébel – mechanickou zátěž.
Jsou lidé, kteří brousí nůž u své rotační sekačky každý týden… Tupou žiletkou se taky nebudete chtít holit celý rok.
A majitelé vřetenových sekaček, by měli překontrolovat seřízení vřetene vůči spodnímu noži. Kdo kosí větší plochy několikrát týdně, ten udělá dobře, pokud si vřeteno nechá také přebrousit.
Pokud Vám jde o výsledek, nesekejte tupými sekačkami.
Dolarová skvrnitost trávníku má oficiální název drobná kulatá ohniskovost trávníku. Jedná se o infekční chorobu trávníku. Poznáte jí podle toho, že za rosy vytváří drobné bílošedé mycelium (pavučinky) jako kulaté fleky o velikosti do 5 cm. Na vyšších trávnících mohu být fleky až 15 cm velké.
Dolarová skvrnitost trávníku
Fleky jsou přes den suché a jsou nerovnoměrně rozmístěny ve shlucích. Tyto shluky se postupně mohou propojovat.
Příčinou propuknutí dolarové skvrnitosti je obvykle nedostatek živin hlavně dusíku a draslíku, nedostatek vláhy a vysoké teploty.
Léčba je vcelku jednoduchá. Propíchejte trávník aspoň v místech napadení vidlemi a zacukrujte biovinem. Trávník postříkejte bio postřikem TurfMixK+, který rychle zvýší odolnost trav díky draslíku a železu. A přítomné smáčedlo v podobě juky, zvýší účinnost tohoto posilujícího mixu.
POZOR: fungicidy Ortiva a Amistar na dolarovou skvrnitost nezabírají, naopak jí mohou podporovat.
Samozřejmostí v prevenci proti dolarové skvrnitosti je pravidelné hnojení v předepsaném množství a pokud to jde, tak i pravidelná zálivka. U zálivky platí, zalévat brzy ráno, 2-3x za týden ve vetším dávce.
Druhů trávníků je celá řada a každý si pod určitým názvem může představit něco jiného. Aby bylo nějaké vodítko, existují normy. Ano, dokonce i na trávníky. ČSN norma zná čtyři typy trávníků:
parterový / okrasný trávník
parkový / rekreační trávník
sportovní / zátěžový trávník
krajinný / extenzivní trávník.
Ve skutečnosti jich existuje trošku víc, především v oblasti sportovních trávníků. Jiný trávník je na fotbalovém hřišti a jiné typy jsou na golfovém hřišti.
Jistota je, že každý trávník potřebuje jinou péči. A rozdíly v péči o trávník jsou radikální od jedné seče za rok po 180 sečí za rok… Proto než se pustíte do trávníkaření vyberte si správný trávník, který chcete mít.
Chcete-li hezký a zdravý trávník, tak nemulčovat, ale sbírat trávu.
Proč? Proč, protože rozklad travních stébel, ať jsou sebemenší trvá v trávníku týdny, ale spíš měsíce. A pokud hrnete do trávníku každý týden novou a novou posekanou hmotu, bude tento materiál v trávníku narůstat.
Čím silnější vrstva takové plsti, tím horší je přístup vody a vzduchu ke kořenům. Pokud se ke kořenům neodstává vzduch, nedostane se tam ani voda, ani živiny. Travník jednoho dne zkolabuje.
Představte si hermeticky uzavřenou sklenici do které vložíte malou rostlinku čehokoliv. Sklenici ponoříte do kbelíku s vodou. Co je platné, že všude kolem je voda, když do sklenice se voda nedostane, nedostane se do sklenice ani čerstvý vzduch. Jak dlouho rostlina přežije v takovém prostředí?
Plst z rozsekané trávy funguje jako velmi účinná izolace, něco jako zateplovací vata, slisované sláma… Když prší, izolace pohltí jako houba spoustu vody, ke kořenům třeba ani žádná voda neprosákne. Taková plstěná houba dokáže vlhkost zase dlouho držet. To je však nevýhoda, čím déle je trávník v horní vrstvě vlhký, tím větší je šance, že se rozšíří mech, plísně… Jednoduše do okrasného trávníku mulčování nepatří.
Mulčování je vhodné do sadu, kde se kosí párkrát za rok a trávník není to podstatné.
Právě jsem položil travní koberce, co mám dělat dál?
Ještě jsem neviděl firmu, která by prodávala travní koberce s návodem. Bohužel se to nikde ani nedočtete a mezi zahradníky je navíc tolik různých návodů, které někdy hlava nebere. A kdo se v tom pak má vyznat.
Netuším, zda přinesu světlo do tmy, ale aspoň se pokusím škrtnout. Tady je několik autentický dotazů od začínajícího trávníkáře, který právě položil koberce:
1) Jak pracovat s trávníkem, který byl položen, a to teprve nedávno? (v mém případě před 10 dny)
Sice na fotbalovém hřišti jsou schopni hrát ten samý den po položení zápas, ale na rozdíl od vás, oni se péči o trávník věnují minimálně 8 hodin denně.
Proto trávník zbytečně nezatěžujte, ani chozením cca 14 – 21 dní od pokládky.
Je zbytečné čerstvě položený trávník hnojit dusíkatým hnojivem. Pokud jste nedali draslíkaté (podzimní) hnojivo pod koberce při pokládce, pohnojte tímto hnojivem na povrch, co nejdříve. Podpoří se tím zakořenění.
Zavlažujte, prvních 14 dní denně lehce a obden intenzivně. Po 14 dnech už jen obden.
Kosení – koste trávník v podstatě normálně, ideálně 2x týdně, zpočátku kolem 35 mm, po 3 týdnech začněte snižovat.
Po 14 dnech prověřte sondou prokořenění do spodní vrstvy.
Při první příležitosti celý trávník přesejte kvalitnější směsí.
2) Má smysl aerfikovat a vertikutovat nově položený trávník? Po jak dlouhé době? Jak často?
Pokud je správně připravené podloží (písčité, vzdušné), tak není potřeba první rok aerifikovat. Můžete druhý rok, plnými hroty a lehkým pískováním. Třetí rok můžete použít duté hroty a vetší množství písku (cca 1 tuna/100 m2).
Pokud podloží je udusané a těžké, je lepší koberce sbalit a začít znovu. To myslím vážně! Pokud jste schopni investovat do koberců, nechcete podprůměrný výsledek se spoustou práce a starostí. V tom případě si nejdřív zjistěte informace, jak založit trávník, a pak teprve začněte se zakládáním trávníku.
Vertikutace je naopak u koberců klíčová. Obvykle jsou koberce plné stařiny a plsti. Vertikutaci proto dělejte často klidně každý měsíc.
První vertikutaci po položení koberců udělejte zhruba za měsíc.
3) Jak přesně mám aerifikaci provést? Na toto téma existuje tento článek, ale zde není příliš dobře popsáno, jak a čím by měl člověk aerifikaci provádět, a už vůbec ne kdy a jak často. Pokud píšete, že je to jako orba, tak mám docela strach si trávník uprostřed sezony zorat 🙂
Aerifikaci dutými hroty a větším pískováním doporučuji na trávníku v těžké půdě první tři roky dělat každý rok, následně každé dva roky.
Aerifikace není potřeba se bát (orba byla myšlena z pohledu užitečnosti, nikoliv výsledného vzhledu), dobrý trávník jí snadno zvládne, na špatném nemáte stejně co pokazit.
Z pohledu provozu na trávníku a zanášení písku do domu doporučuji aerifikaci trávníku provádět na konci sezóny konec srpna – září.
4) Při aerifikaci radíte pískovat. Kolik písku mám použít na 100 m2? Kolikrát ročně?
Pokud se aerifikace provádí 1x ročně dutými hroty doporučuji 1 tunu křemičitého písku na 100 m2 trávníku. To je množství pro každé počasí.
Když bude při aplikaci slunečno, dá se použít i 1,3 tuny.
Při zatažené obloze a vlhku raději jen 0,8 tuny.
Do děr po aerifikaci také přidáváme půdní vylepšovače Biovina Zeolit.
5) Vertikutace skutečně 5x ročně? Co jsem viděl fotky, tak trávník je pak hodně nepoužitelný. Může se pak po něm vůbec chodit?
Tady je to podobné jako u aerifikace. Vertikutace trávníku prospívá. Na kvalitním trávníku laik ani nepozná, že se něco takového dělalo. Na špatném trávníku to vidět bude, ale o to je to užitečnější.
Je to jako když má holčička vši. Na první pohled to jsou krásné vlásky, takže oproti tomu je ostříhaná hlava na ježka otřesná.
6) Jak hnojit? Píšete o Pure (ale máte dva typy – jaký je rozdíl?), jinde máte uveden Biovin. Tak které tedy použít?
O hnojení jsem tady na blogu napsal nejvíce. To je téma, kterému se věnuji velmi často. Obecně se držte instrukcí na etiketě hnojiva.
Od Pure používáme na zahradní trávník hnojivo Sport&Golf (březen až září – 5 x ročně) a Autumn (říjen až únor 2-3x ročně).
Hnojivo Autumn lze použít i při delších tropických vedrech a suchu, protože tráva upadá do klidu a není zcela ideální jí dusíkem nutit k růstu listů.
Biovin je vinný kompost – primárně ho používáme jako půdní vylepšovač nebo na léčbu či prevenci proti chorobám. Jeho využití je tak široké, že ho dáváme i do květináčů ke kytkám a k zelenině na záhony…
Propadáte v létě panice? Máte najednou celý trávníky flekatý, i když se o něj staráte?
Nejspíš Vás navštívila nejedlá houba Laetisaria Fuciformis neboli Kornatka travní.
Jedná se o poměrně novou chorobu, která se velmi rychle šíří. Dá se dobře rozpoznat. Vytváří nepravidelné světle hnědé až slámovitě zbarvené skvrny s bílými, ale častěji růžovými chomáčky mycelia. Při větším výskytu se může trávník zbarvit do červena. Napadá všechny travní druhy. Nejvíce kostřavy červené, jílky vytrvalé a lipnici luční. Při vhodných podmínkách jsem ji viděla již v dubnu i v prosinci. Její největší výskyt je v období teplých slunných dní na sušších místech, i když publikace píší o místech stinných a vlhkých.
Flekatý trávník – na první pohled suché kruhové fleky, jsou obvykle v letních měsících způsobeny Kornatkou travní.
Kornatka přežívá na listech a ve stařině (plsti). Přenáší se vodou, pohybem lidí a zvířat, sekačkou a jinou mechanizací. Ochranou proti této chorobě je opět pravidelná péče – kvalitní střih, pravidelné hnojení (doporučené výrobcem daného hnojiva), pravidelné odstraňování plsti – vertikutace. Pokud toto vše děláte, přesto Vás Kornatka navštěvuje každý rok, asi Vás má ráda. Proto můžete použít biologický přípravek Armorex a uvidíte, že se Kornatka odstěhuje k sousedům.
Věděli jste, že je Kornatka travní zapsána v atlase hub?
Věděli jste, že Kornatek je více druhů? Kornatka masová, oranžová, dubová, jasanová, osiková, septocistidová.
Kornatka hnědá má na zadních nohách ozubená kolečka…
A také Kornatka hnědá, žijící na zahradách po celé Evropě. Nymfy těchto brouků mají na zadních nohách ozubená kolečka, díky nimž mohou skákat rychlostí až 14 km v hodině. Takže, nebudeme používat chemii. Přece nezničíme nejrozšířenější vynález – ozubená kolečka !!!
Přátelé, obvykle se nevyjadřuji k radám ostatních, ale tohle už mě přizvedlo…
Jde o dnešní článek na Novinky.cz „Jak pečovat o trávník v letních parnech„, který skutečně svými radami může trávník ohrozit. Rady mohou být maximálně užitečné pro někoho, komu je trávník ukradený a seká trávník jednou za 14 dní až měsíc.
Článek je komerční prezentace to je jasné, ale to mi nevadí. Ale rady nesmějí být takové, aby zákazníka mohly poškodit. A to je to, co mi na tom hrozně vadí.
Tak si to projděme pod po bodu.
„V parnech je nezbytné trávník zavlažovat. Časté letmé postříkání ovšem trávě k ničemu nebude. Voda se z povrchu a z vrchních vrstev půdy rychle odpaří. Účinek má důkladné zalití (cca 15 l na 1 m2) zhruba dvakrát týdně. Stejně jako u zbytku zahrady, i při zalévání trávníku platí, že jej zavlažujeme v době mimo největší vedra.“ Naopak právě v horkých dnech je potřeba zavlažovat mnohem častěji než je běžné. Klidně denně. A naopak krátké zapnutí závlahy na 1 minutu během dne trávníku prospěje, protože ho ochladíte. Ochladí se i vzduch a na zahradě bude lépe. Ta část, že je potřeba zavlažit do hloubky je v pořádku, ale když se během dne trávník spálí na povrchu, tak za tři dny ho důkladná zálivka zachrání, ale trávník stejně bude vypadat uschle. Zavlažování denně nebo obden, udrží zelený vzhled i během tropických veder. Dávka vody se může klidně zvýšit na 45 litrů vody týdně na metr čtverečný.
„Důležitá je i výška sečení. „Výška sečení by v letních měsících měla být o něco vyšší než obvykle. Stébla nezkracujeme o tolik, jako mimo léto, travní listy by měly mít po sečení délku minimálně 3 – 4 centimetry. Tím umožníme trávě pohodlný průběh fotosyntézy a pažit bude hustý a zelený,“ radí Radovan Bureš z českého zastoupení výrobce amerických sekačkových motorů, sekaček a dalších zahradních pomocníků Briggs&Stratton.“ U hustého trávníku není potřeba zvyšovat výšku během horkých dnů. Čím je trávník vyšší tím se teplota ve spodní části zvyšuje a spodní listy rychleji odumírají nedostatkem světla. Hustý trávník se hůř ochlazuje, protože vítr se hůře dostává mezi hustými stébly. Proto to ochlazování během dne. Délka listů trávy nelze změřit, proto se vždy „výška“ trávníku uvádí ve výšce kosení – tudíž měřeno od podložky k noži, kde dochází ke střihu či useknutí stébla.
„Když už sekáme, činíme tak mimo období poledního žáru. Ideální dobou pro sečení je večer, kdy je chladněji.“ Večer je nesmysl. Trávník je mdlý listy povadlé, tím hůře se list odděluje. Dojde u rotační sekačky k většímu žvýkání stébel, podobně to platí i pro vřetenové sekačky. Nejlepší ke kosení je ráno, kdy je trávník svěží a listy pevné.
„Dobrým způsobem, jak trávník opět trochu ochránit před přílišným vysycháním a zároveň jej i ekologicky pohnojit, je mulčování. Tuto funkci nabízí už spousta sekaček. Namísto sběru posekané trávy do koše ji rozsekají na malé kousky a ty pak vmetou zpět do trávníku.“ Tak to je už otřepaný marketingový nesmysl, který už trošku zkušenějšího trávníkáře neosloví. Ale pro jistotu ještě vysvětlím. Mulčování je naprosto nevhodné pro okrasné trávníky. Hromadící se usychající kousky trávy ve spodní vrstvě trávníku vytváří plstnatou vrstvu. Ta brzy začne fungovat jako houba, která pohltí vláhu a nepustí jí ke kořenům. Stejně tak zabrání proudění vzduchu ke kořenům, který je ještě důležitější než voda. Listy trávy se rozkládají sami o sobě hrozně dlouho, takže efekt se nestačí dostavit. Mulčování je vhodné do ovocného sadu.
„Místo hnojení trávníku chemicky si na pozemku vyčleníme část pro kompost. Získáme místo pro likvidaci bioodpadu a zároveň zdroj kvalitního hnojiva nejen pro trávník.“ Tak používat na hnojení trávníku domácí kompost nedoporučuji! Jednak do kompostu dáte vše i plevel, takže pokud kompostování neproběhne správně, v domácích podmínkách na zahradě to je běžné, tak si do trávníku zanesete semínka plevelů. Druhá věc, nemáte pod kontrolou množství živin, které tím do trávníku dáte. Trávník má předepsaný doporučený roční přísun živin. Přehnojení i podvyživení trávníku škodí. Snažíme se dostat v péči o trávník maximum faktorů pod kontrolu, hnojení je navíc klíčový faktor, použitím domácího kompostu se kontroly vzdáváme.
Mým cílem není škodit společnostem účastněných na článku, každý se snaží zaujmout své zákazníky. Cílem je ochránit trávník před radami amatérů, které by ho poškodily. V důsledku je správná péče o trávník finančně méně náročná a výsledek je výrazně lepší.
Tento web používá soubory cookies potřebné pro fungování stránek, k analýze návštěvnosti a cílení reklam. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním Více informací
The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.
