Jak regenerovat Spitfire generála Fajtla

Časosběrné video z jednotlivých akcí u památníku Františka Fajtla v Praze Vokovicích.

Roky jsem měl myšlenku na to, že Praze 6 ukážu kolik stojí péče o zeleň reálně a jakých výsledků se dá dosáhnout. Měl jsem to docela i namyšlené do detailu, kde, jak a co. Zeleň je v Praze 6 rok od roku horší. A peněz jde na to stále více a víc, přes 100 milionů ročně. Jenže, jeden srpnový den to změnil, a já se chopil šance, ukázat péči, která zeleň zlepšuje hned. Chtěl jsem se připravit na to, že to budou zájmové skupiny zpochybňovat, tak jsem se snažil od začátku vše dokumentovat. 

Jako trávníkář jsem chtěl ukázat, kolik peněz ušetří znalosti a schopnosti. Jako občan jsem chtěl jít příkladem. A pokud bych si to nechal pro sebe, celá moje snaha by jen potěšila pár lidí v okolních panelácích, kteří Františka Fajtla znali. Ale já chci dosáhnout víc, proto je nutná medializace.

Na začátku srpna 2019 to odstartoval zmeškaný telefonát od redaktorky Blesku, která po mě chtěla stanovisko k použitým travám v pomníku letce Františka Fajtla v Praze Vokovicích. Nakonec se dovolala kolegyni Andree Koderové, která to s ní vyřešila. Musím předeslat, že do té doby jsem s památníkem neměl nic společného a ani jsem ho naživo neviděl. Následně vyšel v Blesku článek s několika fotkami aktuálního tristního stavu památníku. Navíc byl článek doplněn o pár „taktických“ vyjádření z radnice.

Spitfire foto jiri marek
7. srpna, právě vyšel článek v Blesku. Foto: Jiří Marek

Už když památník vznikl v roce 2017, jsem si říkal, jak dlouho asi vydrží s tou kvalitou péče, jakou Praha 6 své zeleni věnuje. Ale fotky u článku mě šokovaly. Tam nešlo o špatnou péči, tam nebyla vůbec žádná péče!

Radnice na článek reagovala a hned vyslala sekáče, a ty vše posekali. V době sucha na začátku srpna to vzali hned u země a asi použili i selektivní herbicid na plevele. A tím to pro rok 2019 za Prahu 6 skončilo.

Vytočilo mě, že se vedou bitvy o pomník Rusa Koněva a o pomník českého hrdiny Fajtla nezavadí ani noha. A protože jsem z oboru, tak si dokáži rychle spočítat a představit, kolik času a peněz pravidelná péče takového malého trávníku stojí. Jsou to tisícovky za rok. To mě naštvalo ještě víc a rozhodl jsem se, že se o památník budu starat sám do konce roku, abych to mohl vyčíslit a dostat ho do nějakého slušného stavu, který nebude dělat ostudu. A nemluvě o pořizovací ceně památníku,  kde 900 tis. vlastně vylítlo komínem. A tak jsem se do toho pustil. Osm dní po zveřejnění článku se vydávám na místo.

20190815_102718
15. srpna, trávník podseknutý tupou sekačkou od místních sekáčů

15. srpnaPrvní návštěva a obhlídka památníku . To jsem měl ještě holé ruce a teprve jsem zjišťoval situaci. (10 min)
23. sprna: Jdu do akce. Plná polní. Aerifikace ručně vidlemi, hnojení přírodním hnojivem Pure Sport&Golf, topdressing baleným trávníkovým substrátem Agro CS. (120 min)
29. srpna: Sekání a zarovnání okrajů (30 min)
3. září: Sekání na výšku 8/8 (20 min)
6. září: Sekání, snížení výšky na 7/8 (20 min)
10. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
13. září: Sekání 7/8 (20 min)
18. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
23. září: Sekání 7/8 (20 min)
29. září: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min)
31. září: Postřik selektivním herbicidem proti dvouděložným plevelům (20 min)
3. října: Sekání 7/8 (20 min)
4. října: přesetí, todressing (60 min)
18. října: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů (30 min) Andrea Koderová
31. října: Sekání 7/8 (20 min) Andrea Koderová
25. listopadu: Sekání 7/8 a zarovnání okrajů, hnojení podzimním hnojivem Pure Autumn (40 min)

Vyčíslení nákladů:
Práce: 520 minut (8,6 hodiny), sazba 500 Kč/hod =  4300 Kč
Doprava
: 18+18 km/akce = 36 km x 16 akcí = 576 km x  3,96 Kč/km = 2281 Kč (Bydlím mimo Prahu, takže jsem dojížděl 20 km.)
Parkovné
: 8,6 hod x 40 Kč/hod = 344 Kč
Materiál:
– substrát 17 ks x 139 Kč = 1529 Kč
– hnojivo Sport&Golf 2 kg x 56 Kč = 112 Kč
– hnojivo Autumn 4 kg x 56 Kč = 224 Kč
– selektivní herbicid 1 ks x 189 Kč = 189 Kč
– osivo 4 kg x 200 Kč = 800 Kč
Materiál celkem
: 2854 Kč

Náklady na péči o památník Generálporučíka Františka Fajtla byly od 23.8. do 25.11. celkem: 9799 Kč vč. DPH. To znamená, že jedna návštěva vyšla v průměru na 611 Kč. 

Jistě by Praha 6 našla ve své pokladně nějakých 30000 Kč na rok na péči o památník našemu válečnému hrdinovi, jenže reálná cena přes „neprůhledný a nekontrolovatelný“ systém péče o veřejnou zeleň je ve skutečnosti úplně někde jinde. A je velmi smutné, že z té částky přes 100 milionů ročně, které dává Praha 6 na péči o veřejnou zeleň, se nikomu nechce zajet dvakrát týdně do Vokovic a posekat pár metrů trávníku.

Ono by se totiž nesměli o veřejnou zeleň starat popeláři a metaři, ale zahradníci a trávníkáři. 

Řešení pro obce zde.

Děkuji Marii Strakové za konzultaci a poskytnutá osiva.
Dvakrát jsem se snažil kontaktovat starostu Prahy 6 pana Koláře, ale ani jednou jsem nedostal odpověď. Čas běží a peníze plynou, tak jsem s tím šel ven takto.

3.12.2019 aktualizace
Přátelé, rád bych poděkoval Odboru územního rozvoje Prahy 6, konkrétně Ing. arch. Bohumilu Beránkovi a Ing. Martine Čečilové, kteří mě pozvali na jednání. Poděkovali mi za péči o památník.
Na základě jednání jsme našli společně řešení, jak zajistit tu nejlepší péči o památník na celý příští rok. Takže se situace z letošního roku opakovat nebude. Péči bude mít na starost Andrea Koderová

Zjistil jsem díky dnešní schůzce, že památník, přestože je travnatý, NEspadá pod Odbor dopravy a životního prostředí, jak jsem si mylně myslel, ale právě pod „rozvoj“. To však nic nemění na mém postoji ke kvalitě veřejné zeleně nejen na Praze 6, ve vztahu k vynaloženým prostředkům. Moje snaha tyto poměry změnit nekončí, naopak se zesílí. Díky památníku je i jasné, že jen hmatatelný důkaz dokáže vytvářet tlak zdola a měnit přístupy.

25. listopad a památník Františka Fajtla připravený na zimu

Nesekat trávníky je blbost

V Česku jsou lidé, odborníci, kteří mají přehled a pokud v jejich oboru nastane nějaká nestandardní situace, měli by se ostatní obracet s radou na ně a nevymýšlet řešení za každou cenu sami.

Letos se naplno rozjela problematika sekání-nesekání veřejných trávníků. Najednou by všichni chtěli louky… Ale málokdo ví, že i péče o louku má svá pravidla. Péče o louku rozhodně nespočívá v mulčování trávy!

Víc se rozepisovat nebudu, protože to podstatné zaznělo v tomto článku od Marie Strakové. Zastupitelé, občané, odpůrci i zastánci luk by si tento rozhovor s ní měli přečíst, protože není potřeba vymýšlet nic nového, stačí pouze dodržovat správně to, co je známé přes 100 let.

PS: Když město nevysoutěží firmu na péči o zeleň a pak nesekání prezentuje jako trendy věc, tak jsou to ňoumové. Občané by však měli trvat na svých požadavcích na trávníky pro piknik, pro psy, pro sport, i pro potěchu duše.

Brusič Vás čeká

Přátelé, máme za sebou půlku trávníkářské sezóny a každý by nyní měl ohnout hřbet před svou sekačkou a podívat se jí na žací nůž. Ano, myslím Vás, co máte rotační sekačku a nekoukáte se na useknutá stébla přes mikroskop.

Tupý nůž sekačky ničí trávu, přebruste ho, zvládnete to i sami.

Pokud jste nůž u rotační sekačky ještě letos nepřebrušovali, je čas to udělat. Obzvláště nyní v době velkých veder, je nesmírně důležité, aby sekání bylo co nejšetrnější.

Tupým nožem stéblo rozdrtíte a z roztřepeného stébla dochází k většímu odparu vody a je to místo, kudy vnikají do rostliny infekce, které pak trávník ničí. Jedná se o nadměrné mechanické poškozování stébel – mechanickou zátěž.

Jsou lidé, kteří brousí nůž u své rotační sekačky každý týden… Tupou žiletkou se taky nebudete chtít holit celý rok.

A majitelé vřetenových sekaček, by měli překontrolovat seřízení vřetene vůči spodnímu noži. Kdo kosí větší plochy několikrát týdně, ten udělá dobře, pokud si vřeteno nechá také přebrousit.

Pokud Vám jde o výsledek, nesekejte tupými sekačkami.

Sbírat nebo nesbírat trávu

Foto-Swardman (6)Mulčovat nebo sbírat trávu?

Otázka, kterou slyším během roku mnohokrát.

Chcete-li hezký a zdravý trávník, tak nemulčovat, ale sbírat trávu.

Proč? Proč, protože rozklad travních stébel, ať jsou sebemenší trvá v trávníku týdny, ale spíš měsíce. A pokud hrnete do trávníku každý týden novou a novou posekanou hmotu, bude tento materiál v trávníku narůstat.

Čím silnější vrstva takové plsti, tím horší je přístup vody a vzduchu ke kořenům. Pokud se ke kořenům neodstává vzduch, nedostane se tam ani voda, ani živiny. Travník jednoho dne zkolabuje.

Představte si hermeticky uzavřenou sklenici do které vložíte malou rostlinku čehokoliv. Sklenici ponoříte do kbelíku s vodou. Co je platné, že všude kolem je voda, když do sklenice se voda nedostane, nedostane se do sklenice ani čerstvý vzduch. Jak dlouho rostlina přežije v takovém prostředí?

Plst z rozsekané trávy funguje jako velmi účinná izolace, něco jako zateplovací vata, slisované sláma… Když prší, izolace pohltí jako houba spoustu vody, ke kořenům třeba ani žádná voda neprosákne. Taková plstěná houba dokáže vlhkost zase dlouho držet. To je však nevýhoda, čím déle je trávník v horní vrstvě vlhký, tím větší je šance, že se rozšíří mech, plísně… Jednoduše do okrasného trávníku mulčování nepatří.

Mulčování je vhodné do sadu, kde se kosí párkrát za rok a trávník není to podstatné.

Travní koberec – návod, jak ho udržet při životě

travní koberec
Pokládka travního koberce je teprve druhý krok…

Právě jsem položil travní koberce, co mám dělat dál?

Ještě jsem neviděl firmu, která by prodávala travní koberce s návodem. Bohužel se to nikde ani nedočtete a mezi zahradníky je navíc tolik různých návodů, které někdy hlava nebere. A kdo se v tom pak má vyznat.

Koberce nebyly levné a jejich pokládka taky nebyla zrovna zábava na hodinu. Pár tipů bylo v předešlém článku o travních kobercích, teď na to naváži.

Netuším, zda přinesu světlo do tmy, ale aspoň se pokusím škrtnout. Tady je několik autentický dotazů od začínajícího trávníkáře, který právě položil koberce:

1) Jak pracovat s trávníkem, který byl položen, a to teprve nedávno? (v mém případě před 10 dny)

  • Sice na fotbalovém hřišti jsou schopni hrát ten samý den po položení zápas, ale na rozdíl od vás, oni se péči o trávník věnují minimálně 8 hodin denně.
  • Proto trávník zbytečně nezatěžujte, ani chozením cca 14 – 21 dní od pokládky.
  • Je zbytečné čerstvě položený trávník hnojit dusíkatým hnojivem. Pokud jste nedali draslíkaté (podzimní) hnojivo pod koberce při pokládce, pohnojte tímto hnojivem na povrch, co nejdříve. Podpoří se tím zakořenění.
  • Zavlažujte, prvních 14 dní denně lehce a obden intenzivně. Po 14 dnech už jen obden.
  • Kosení – koste trávník v podstatě normálně, ideálně 2x týdně, zpočátku kolem 35 mm, po 3 týdnech začněte snižovat.
  • Po 14 dnech prověřte sondou prokořenění do spodní vrstvy.
  • Při první příležitosti celý trávník přesejte kvalitnější směsí.

2) Má smysl aerfikovat a vertikutovat nově položený trávník? Po jak dlouhé době? Jak často?

  • Pokud je správně připravené podloží (písčité, vzdušné), tak není potřeba první rok aerifikovat. Můžete druhý rok, plnými hroty a lehkým pískováním. Třetí rok můžete použít duté hroty a vetší množství písku (cca 1 tuna/100 m2).
  • Pokud podloží je udusané a těžké, je lepší koberce sbalit a začít znovu. To myslím vážně! Pokud jste schopni investovat do koberců, nechcete podprůměrný výsledek se spoustou práce a starostí. V tom případě si nejdřív zjistěte informace, jak založit trávník, a pak teprve začněte se zakládáním trávníku.
  • Vertikutace je naopak u koberců klíčová. Obvykle jsou koberce plné stařiny a plsti. Vertikutaci proto dělejte často klidně každý měsíc.
  • První vertikutaci po položení koberců udělejte zhruba za měsíc.

3) Jak přesně mám aerifikaci provést? Na toto téma existuje tento článek, ale zde není příliš dobře popsáno, jak a čím by měl člověk aerifikaci provádět, a už vůbec ne kdy a jak často. Pokud píšete, že je to jako orba, tak mám docela strach si trávník uprostřed sezony zorat 🙂

  • Aerifikaci dutými hroty a větším pískováním doporučuji na trávníku v těžké půdě první tři roky dělat každý rok, následně každé dva roky.
  • Aerifikace není potřeba se bát (orba byla myšlena z pohledu užitečnosti, nikoliv výsledného vzhledu), dobrý trávník jí snadno zvládne, na špatném nemáte stejně co pokazit.
  • Z pohledu provozu na trávníku a zanášení písku do domu doporučuji aerifikaci trávníku provádět na konci sezóny konec srpna – září.

4) Při aerifikaci radíte pískovat. Kolik písku mám použít na 100 m2? Kolikrát ročně?

  • Pokud se aerifikace provádí 1x ročně dutými hroty doporučuji 1 tunu křemičitého písku na 100 m2 trávníku. To je množství pro každé počasí.
  • Když bude při aplikaci slunečno, dá se použít i 1,3 tuny.
  • Při zatažené obloze a vlhku raději jen 0,8 tuny.
  • Do děr po aerifikaci také přidáváme půdní vylepšovače Biovin a Zeolit.

5) Vertikutace skutečně 5x ročně? Co jsem viděl fotky, tak trávník je pak hodně nepoužitelný. Může se pak po něm vůbec chodit?

  • Tady je to podobné jako u aerifikace. Vertikutace trávníku prospívá. Na kvalitním trávníku laik ani nepozná, že se něco takového dělalo. Na špatném trávníku to vidět bude, ale o to je to užitečnější.
  • Je to jako když má holčička vši. Na první pohled to jsou krásné vlásky, takže oproti tomu je ostříhaná hlava na ježka otřesná.

6) Jak hnojit? Píšete o Pure (ale máte dva typy – jaký je rozdíl?), jinde máte uveden Biovin. Tak které tedy použít?

  • O hnojení jsem tady na blogu napsal nejvíce. To je téma, kterému se věnuji velmi často. Obecně se držte instrukcí na etiketě hnojiva.
  • Od Pure používáme na zahradní trávník hnojivo Sport&Golf (březen až září – 5 x ročně) a Autumn (říjen až únor 2-3x ročně).
  • Hnojivo Autumn lze použít i při delších tropických vedrech a suchu, protože tráva upadá do klidu a není zcela ideální jí dusíkem nutit k růstu listů.
  • Biovin je vinný kompost – primárně ho používáme jako půdní vylepšovač nebo na léčbu či prevenci proti chorobám. Jeho využití je tak široké, že ho dáváme i do květináčů ke kytkám a k zelenině na záhony…

Pruhy, čtverce, kosočtverce na trávníku

pruhy-na-trávníku-Praha
Anglický trávník v Praze

Chcete dekor „Made in England“? Jak je libo, máme pro vás návod.

Nejvhodnější pro pruhování trávníku je vřetenová sekačka s válci (např. český Swardman), protože válce jsou ten klíčový faktor, který krásně napruhuje trávník při každém kosení. Pokud takovou sekačku již máte, pak stačí postupovat při kosení dle obrázků níže.


Klasické pruhy na trávníku:

Basic-Stripe-Pattern

Vzor „šachovnice“ na trávníku:

Checkered-Pattern

Diagonály na trávníku:

Diagonal-Pattern

Vidíte, že to nejsou žádné čáry. Nejsou to různě vyseté trávníky, není to o tom, že jeden pruh je posekaný a druhý ne, není to umělá trává… I takto může vypadat váš trávník. Ty naše už tak vypadají.

Pruhy na trávníku, jak to s nimi je?

Pruhy na trávníku = anglický trávník
Pruhy na trávníku = anglický trávník

Anglický trávník – synonymum pro hustý pažit (angl. „sward“) s pruhy. 

Co bylo dříve, pruhy na trávníku nebo pojem „anglický trávník“? Podle wikipedie to byl pojem. Už na začátku 17. století se totiž začalo zahradničit a trávník se začal stříhat velmi nízko. Byla to samozřejmě doména aristokracie.

První pruhy na trávníku mohly být viděny až po vynalezení vřetenové sekačky v roce 1830, Edwinem Buddingem v Anglii.

Až na počátku 20. století se vřetenové sekačky staly dostupné i  díky značce ATCO pro střední třídu a kosení domácích trávníku zaznamenalo boom. Nejmodernější vřetenovou sekačkou pro domácí trávníky je český Swardman Edwin.

Jak vlastně vznikají pruhy na trávníku? Vřetenové sekačka anglické konstrukce nemá kolečka, ale válce – přední a zadní. Díky nim se pohybuje tento žací stroj po trávníku lehčeji a je k trávě velmi šetrná. To znamená, že se při kosení trávník i válcuje. Tím, že se trávník válcuje jedním směrem a při cestě zpět opačným, vzniká optický efekt světlé a tmavé trávy. Toť vše. Čím příhodnější úhel slunce tím mohou být pruhy výraznější, větší kontrast pruhů také zvyšuje větší délka trávy. Na fotbalových stadionech (délka kosení 30 mm) jsou pruhy výrazné, na golfovém greenu (výška 2-4 mm) jsou pruhy těžko zřetelné.

 

Okraje trávníku – typ palisáda

Okraje trávníku - palisáda
Okraje trávníku – palisáda

IMAG0362
Okraje trávníku – nejasný okraj, nejasná péče, nehezký vzhled

Řešení okrajů trávníku je klíčové pro rychlou, snadnou a přesnou práci se sekačkou. Pokud máte okraje neokraje, nikdy váš trávník nemůže vypadat skvěle. Pouze jasně vymezený trávník a je vcelku jedno, jak toho dosáhnete, má šmrnc. Kdy se díval na péči o trávníky v USA, Austrálii, tak ví, že i na ulici se zařezávají okraje, aby tráva nepřerůstala na chodníky nebo do záhonů. U nás se to často nedělá ani na privátní zahradě. I při kurzu Trávníkář I, jsem viděl, že pro některé účastníky, bylo do té doby rychlé vytvoření přesných okrajů spíše záhadou.

Materiály na okraje jsou různé. Já preferuji ekonomickou variantu. Záhon pod úrovní trávníků a bez jakýchkoliv lemů. Jednou týdně zaříznutý okraj strunovkou a jednou ročně rýčem. Pokud v trávníku nějaké lemy musí být tak platí, čím nákladnější, tím delší životnost. Proto mohu doporučit ocelové pásnice, nebo plastové obrubníky z recyklovaného plastu (neviditelný obrubník).

Variantou dřevěných palisád asi prošlo hodně lidí a jen pro oživení paměti přikládám, jak to dopadne po pár letech, viz obrázek. Na trávníku je písek, takže se nenechte splést.

Zahradní traktory a ridery

Zahradní ridery a traktory váží obvykle od 160 do 300 kg. Obsluha váží cca 80 kg. Naplněný koš mokrou trávou cca 50 kg. V součtu jsme na 300 až 450 kg reálné hmotnosti v provozu. Celá hmotnost traktoru a obsluhy se přenáší na trávník přes čtyři malá kolečka. Tento válcovací – zhutňovací faktor je velmi vysoký a trávník se rychle utuží, zatáhne, zhutní… Tráva začne řídnout, voda se hůře vsakuje, zůstávají kaluže, trávník po dešti dlouho „čvachtá“.

Selský rozum velí, čím lehčí stroj, tím pro půdu – trávník lepší. Pokud Vám skutečně záleží na výsledku, aby trávník vypadal, vybírejte, co nejlehčí stroje. U sekaček, které mají válce místo koleček se hmotnost ještě rozloží na větší plochu, což zase snižuje zhutnění až 7x oproti kolečkům. Válce lepší než kolečka, ručně vedený stroj lepší než traktor.

Traktory a ridery mají své místo v komunální zeleni, v parcích, v sadech, v rozlehlých trávnících nad 1500 m2.  Čím menší trávník, tím více se s traktorem či riderem budete točit na jednom místě, tím více trávník ujezdíte. Čím trávník je členitější, tím velký stroj bude nepřesněnjší v porovnání s ručně vedenou sekačkou, tím více se bude muset dosekávat strunou.

Sekání trávy, jeden ze tří klíčů k úspěchu

Sekání trávy (přesně řečeno kosení trávy) patří mezi jeden ze tří základních prvků, kterými můžete nejvíce vylepšit, ale také poškodit svůj trávník. Kosení, hnojení a zavlažování trávníku tvoří první patro pomyslné pyramidy optimální péče o trávník.

Neděláte-li tyto věci dokonale, nemá smysl řešit, proč trávník nevypadá podle vašich představ. A současně nemá smysl ani řešit nějaké ochranné postřiky, nebo vertikutace či aerifikace, to jsou operace vyšších pater pyramidy péče o trávník.

To znamená, naučte se správně kosit, používejte kvalitní hnojivo, hnojte pravidelně (nemyslím tím 2x ročně) a optimálně nastavte závlahu a mějte přehled, kolik právě daný týden zavlažujete. Toto jsou propojené mysky a pokud jednu z těchto věcí neděláte správně, zbylé dvě to nezachrání a trávník nebude vypadat dobře.

Kosení trávníku – to je věc, která se nikde neučí, a nikde se nedočtete, jak správně se to dělá. Obecně se to považuje za tak jednoduchou operaci, že není potřeba se jí speciálně učit. Málokdy však vidím, správně pokosený trávník. A někdo se sekat trávník nenaučí ani po X konzultacích a doporučení.

Správné kosení začíná u typu trávníku, který máme, případně, který bychom chtěli mít. Pro tento cíl je potřeba vybrat správnou sekačku na trávu. Tuto sekačku je nutné správně používat a řádně se o ní starat. Na okrasný trávník, který chcete používat, je nejlepší vřetenová sekačka.

Jakoukoliv sekačku je potřeba pravidelně brousit, správně nastavovat výšku kosení. Pokud možno nikdy a nikde nekoste trávník o více než 1/3 délky najednou. Podle toho jak často trávník kosíte, podle toho je potřeba nastavit výšku kosení na sekačce. Čím častěji kosíte, tím níže můžete kosit. Skalpování trávníku (podseknutí trávníku) se může hojit až tři týdny.

Vražda trávníku: „Když to posekám takhle nízko, pak nemusím sekat tak často.“ To nemá s okrasným trávníkem nic společného. Přirovnal bych to k: „Když psovi zalepíme tlamu nebude štěkat…“

Na trávníku je potřeba volit správný směr kosení, ideálně směry stále měnit. Je dobré se naučit kosit tak, aby jste měli, co nejlépe zakončené okraje a nemuseli už příliš dosekávat. Pokud okraje necháváte neposekané, trávník opět vypadá o něco hůře než by mohl.

Pokud vás zajímá více detailů ke správnému kosení, napište mi a já budu podrobnější.