Anglický trávník vs. louka

Každý rok se objeví v okurkové sezóně v médiích článek, který „v zájmu“ ekologie rýpne do udržovaných trávníků. Vzhledem k tomu, že mám ekologické smýšlení i vzdělání, tak si to vždy přečtu a ve finále jsem s drtivou většinou faktů v daném článku ztotožněn. Ale obvykle je tam nějaké procento povrchních nebo zavádějících informací, které vyznění článku posouvají do roviny tohle je dobře a tohle je špatně.

Pokud někdo brojí proti udržovaným trávníkům (anglickým trávníkům) měl by říct, co by mělo být místo nich. Louka? Je reálné, aby se u všech rodinných domků mnohdy na ploše do 100 m2 pěstovala louka, která se poseče dvakrát ročně, nechá se vysemenit, pak se shrabe a seno se vyhodí na sběrný dvůr? Aby to takto probíhalo i na dětských hřištích, na sídlištích, v zámeckých parcích, na koupalištích, na náměstích…? Vedlo by to jen k tomu, že by lidé začali používat víc betonu, více umělých trávníků a tím by se vsakování vody a teplota prostředí rapidně zhoršovala. Udržovaný trávník má svou historickou nenahraditelnou úlohu, která je mnohem větší než 400 let. Na dědinách se ovce a kozy pásly u domů, aby tam byla tráva nízká a lidé tam mohli normálně žít.

Představte si, že lidé jedí v lese svačiny a občas někdo vyhodí obal na zem. Mohu jít a začnu bojovat proti jezení v lese, nebo naistaluji koše na odpadky, anebo budu lidi edukovat, že odpadky se na zem v lese nehází, že je lepší si je zase odnést domu a tam je vyhodit. Když lidem zakážu jíst v lese a budu říkat, jak je to hrozné, že to ničí přírodu, tak buď lidi přestanou chodit do lesa, což bude mít negativní vliv na zdraví obyvatel, nebo třeba začnou v lese lovit zvířata a plundrovat borůvčí apod.  

Jsem realista, takže vím, že lidé chtějí a potřebují mít u baráku udržovaný trávník, že koupaliště s půlmetrovou trávou nebude nikdo navštěvovat… Proto se snažím edukovat všechny, kdo mají o trávníkaření zájem, jak to dělat správně a šetrně k přírodě. Nejsem fanatik anglických trávníků, jsem člověk, který se snaží skrze trávníky, naučit lidi vnímat přírodu a její potřeby. Naučit, že voda je vzácná a mělo by se s ní rozumně hospodařit, že umělá hnojiva nejsou potřeba, že to jde i bez nich, že pesticidy jsou přežitek, že hustý a propustný trávník zadrží mnohem více přívalových srážek, než obyčejný městský úhor, nebo běžná louka. Že je lepší, aby se voda vsákla tam, kam spadne, než aby stýkala mimo pozemky na cesty a do kanálů. Že přehnané množství hnojiva rostliny ničí, že každý, i tráva má své optimum, které je potřeba respektovat a nepovyšovat se nad rostliny a mučit je.

Kolik travnatých ploch se přestalo hnojit rychlorospustným NPK a hnojí se organominerálním hnojivem? Pokud mohu mluvit za lidi, které jsem možná k tomu inspiroval i tímto blogem, tak jsme ušetřili půdu na 300 ha zahrad, což je 3 miliony metrů čtverečních. Mě to smysl dává. Dává smysl ukazovat, že to jde i jinak. Až k tomu dospějí i fotbalové kluby, bude ten posun o skok větší.

Nejčastější argument odpůrců anglických trávníků je zvyšování teploty. Ano zahrady a parky zabírají cca 5% plochy půdy, ale kolik z nich je skutečně anglických trávníků, tedy trávníků kosených na 15 až 25 mm? To nikdo neví, a když porovnám kolik lidí je našich zákazníků a kolik je v česku rodinných domů se zahradou, tak se jedná o skutečně malé promile. A jak se tito odpůrci staví k pastvinám, fotbalovým hřištím? To je procentuálně určitě mnohem větší plocha, která má dopad na celková čísla mnohem větší než anglické trávníky o pár stovkách metrů u domů.

Mám štěstí, že bydlím na úžasném místě, kde máme za domem louky a pastviny. Doma mám udržovaný trávník bez závlahy. Rozhodl jsem se udělat dnes měření teploty půdy v hloubce 5 cm pod povrchem a porovnat hodnoty z různých travních porostů vzdálených od sebe pouhých pár desítek metrů v nadmořské výšce 300 m n.m. na stejném svahu ve stejný čas. A tady jsou výsledky.

Měření proběhlo v 15 hodin 35 minut 18. července 2022. Tabulka uvádí naměřené hodnoty.

Stanoviště měření	Naměřená teplota
Vzduch na slunci (1 metr nad trávníkem)	30,7 °C
Zámková dlažba (5 cm pod povrchem)	45,3 °C
Udržovaný trávník na slunci (5 cm pod povrchem)	27,8 °C
Udržovaný trávník ve stínu pod listnatým stromem (5 cm pod povrchem)	19,7 °C
Louka – 2 dny po kosení (5 cm pod povrchem)	25,2 °C
Louka – 3 týdny po kosení (5 cm pod povrchem)	21,6 °C
Louka – nekosená (5 cm pod povrchem)	20,8 °C

Z naměřených hodnot vidíme, že jakýkoliv trávník vzduch ochlazuje. Některý více, některý méně. Nebylo by tedy moudřejší, než útočit na promile udržovaných trávníků, doporučit výsadbu listnatých stromů na každou zahradu? Nebylo by moudřejší minimalizovat asfaltové a dlážděné plochy u obchodních a logistických center? Nebylo by moudřejší zaplnit města stromy a dám jim řádnou péči? Protože máme-li pocítit změnu a tím ukázat, že tyto aktivity dávají smysl, je potřeba zaměřit se na to, co je nejhorší a to změnit. Pak se dá pokračovat dál a dál.