Paradox poslední seče

Přátelé, poslední seč sice již většinou proběhla, ale nedá mi to se k ní ještě vrátit. I u trávníku platí, jak dobře trávník zazimujete, tak bude na jaře vypadat. Když závěr sezóny vypustíte nebo podceníte, tak na jaře bude trávník v horším stavu, než když pár věcí uděláte i teď v listopadu.

Poslední seč by paradoxně měla proběhnout maximálně ostrou sekačkou. Čím je řez listu čistší, tím se porušené buňky rychleji zahojí a nebudou celou zimu fungovat jako vstupní brána pro infekce a plísně. Proč paradox? Protože, kdo má na podzim ostrou sekačku!? Je to tak, ale jak to vyřešíte, nechám na vás.

Preventivní postřiky proti plísni sněžné – z mého pohledu nemají velký smysl. Jednak jejich účinnost je krátká. Takže v únoru už jejich efekt není. Smysl to dává pouze v tom, že se trávník „očistí“ od spor a zárodků. To ale lze úspěšně vyřešit i biologickým smáčedlem např. holandská Yucca od Pure.

Mnohem větší smysl než postřik dává podzimní a klidně i zimní hnojení – VÝŽIVA. Dodáním živin do trávníku se posílí buněčná stěna, která následně lépe odolá ataku plísní a infekcí. A bomba na tom je, že nejen plísni sněžné, ale všemu, co by se do buňky nemělo dostat.