VAROVÁNÍ před chemoterapií

Kdo z nás by chtěl podstupovat dobrovolně chemoterapii kvůli chřipce, zanícenému palci, nebo třeba kvůli ekzému? Nikdo? Já určitě také ne. Ano, chemoterapie je poslední řešení, když všechny jiné léčebné metody nemají šanci a nemoc postupuje rychle.

O rostlinách a půdním životě toho víme stále hrozně málo. Ano, není pro nás lidi tak fascinující jako život savců, ptáků a ryb. Ale pro chod světa má větší význam, než si dokážeme představit.

Co by se dělo, kdyby půda byla sterilní, vydezinfikovaná? Nejenže bychom se brzy začali topit v nerozloženém listí, ale kolik vody by půda dokázala udržet, jak by rostly stromy, zelenina… A co tráva? Jak by to přežila tato nejrozšířenější rostlina na světě?

Už teď ale víme dost na to, abychom měli hodně velkou motivaci své chování změnit. Médiím a hydrologům ponechám nyní téma zadržování vody v krajině, které je opět aktuálně na prvních stranách, a kéž by to tak bylo častěji. Víme jednu zásadní věc, že kromě mikroorganismů hrají v půdě klíčovou roli houby.

Význam mykorhizy byl dlouho podceňován, ale v poslední době se ukazuje, že 70 – 90 % všech rostlin je mykorhizních.

ČEPIČKA, Ivan; KOLÁŘ, Filip; SYNEK, Petr. Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; Přípravný text – biologická olympiáda 2007-2008. Praha: NIDM ČR, 2007. S. 87.

Výše uvedený citát z Wikipedie je z roku 2007, tedy se jedná o 13 let starý poznatek. Tedy z doby začátku mé trávníkářské kariéry. Nyní je ale rok 2020 a poznání díky novým technologiím jako jsou třeba elektronové mikroskopy, je na úplně jiné úrovni. Mohu mít hlavu uzavřenou a „doklepat“ svůj trávníkářský život se znalostmi roku 2000, určitě to jde.

Naštěstí mám vztah k přírodě pozitivní, takže hledám stále lepší a lepší řešení – pro trávníky, pro přírodu.

Máme tři strategie péče o trávník:

1. Likvidační – cidní strategie ( z řeckého cidó – ničím)
2. Odpuzovací – potlačovací strategie
3. Posilovací – podporovací strategie

Likvidační strategie

Cidní péče (likvidační) je to, po čem sáhne většina z Vás jako první – herbicid, fungicid. A právě fungicidy považuji za chemoterapii pro trávník. Přečtu-li si příbalový leták fungicidních postřiků, které běžně používáte je plný pokynů typu „vyvarujte se…“, „nebezpečné pro vodní organismy…“, „nebezpečné pro včely…“, „nebezpečné pro členovce…“ atd. Už to je pro mě odstrašující, že bych něco takového měl mít v ruce, nebo dokonce dávat do své půdy.

Nepíše se tam ale nikde, jak fungicid působí na houby. Ano, primárně je určen pro likvidaci hub a plísní. Ale likviduje všechny houby nebo jen některé? Určitě některé houbové choroby likviduje dobře, proto ho zemědělci používají na révu, zeleninu. Ale likviduje i užitečné houby v půdě? A pokud ano, tak které? Toto se však nikde nedočteme, protože houby prostě nejsou ještě tak dobře zmapovány jako živočichové. Když použiji herbicid a otrávím včely, tak to minimálně včelař zjistí a následně chemickým rozborem, určí i látku, která včely otrávila.

Zjistí však někdo, že jsme fungicidem zlikvidovali v půdě 100% hub? Bude to někdo zkoumat? Nikdo to nevidí, tak používáme v dobré víře chemoterapii i na „ekzém“, na „rýmičku“ na běžné trávníkové nemoci. Nemoci, které vypuknou jen proto, že je trávník oslabený a tudíž náchylný něco „chytit“. Není Vám to povědomé s lidským zdravím?

Houby jsou něco jako podzemní internet. Propojují všechny organismy, a nejen informacemi, ale i živinami. Víme, že díky houbám dokáží stromy vyživovat své přátelé v okolí, obzvláště jsou-li stejného druhu. Proto je les tak rovnoměrně rostlý a vysoký. Všichni za jednoho. Dnes já pomůžu tobě, zítra ty mě. Díky houbám je les tak silný ekosystém, jakým je. A jsem přesvědčen, že u trav je to stejné. Jako důkaz považuji to, že zdravý trávník roste rovnoměrně, i tam kde je méně slunce a proto v daném místě vyrobí fotosyntézou méně cukrů, nebo jiný příklad, nikdy nepohnojíte 100% rovnoměrně, aby každá tráva dostala stejnou dávku živin, přesto je zdravý trávník v celé ploše stejně zelený…

Jaký však je následek chemoterapie?

Asi si sami dokážete představit. Po chemoterapii je organismus v podstatě vnitřně vydezinfikován od všeho špatného i od všeho dobrého. Proto musí následovat systematická a pečlivá obnova toho dobrého. Pokud by se jednalo o Váš život, dáte si sakra záležet, abyste si dopřáli jen to nejlepší a tělo se Vám začalo opět uzdravovat a vracet se do původního zdravého stavu. Jak ale postupovat u trávníku, který po první chemoterapii, dostal hned další a pak zase další… Léta ho mnohdy držíme pouze na chemoterapii a stále a dokola se divíme, „Když jsme trávník založili, byl takový krásný a teď je horší a horší.“

Vím o trávě dost, zdaleka ne vše, ale v porovnání s běžnou populací celkem dost. A bohužel musím říct, výsledek je zcela logický. Ano, Váš trávník odpovídá péči, kterou mu dáváte. Ano, budu-li mít člena rodiny po chemoterapii a vykašlu se na jeho regeneraci a budu se k němu chovat jako ke zcela zdravému, asi ho tím zabiju. Těžko může přežít nonstop ožíračku v baru, hned na to cestu přeplněným metrem, druhý den, opalovačku u bazénu, další den 100 km na kole a další týden dvanáctky v práci. Ano, logicky bychom člověka po chemoterapii takové „rekonvalescenci“ nevystavili. A už vůbec bychom jeho řeči o tom, že mu je blbě neléčili další dávkou chemoterapie… Víc psát nemusím, pokud toto čtete, chytří jste dost, abyste si udělali paralelu s trávníkem.

Do chemoterapie řadím i syntetická hnojiva, která se vyrábějí v chemičkách. Tak jako tato hnojiva zemědělcům ničí půdu za cenu vyšší úrody, tak i nám ničí trávníky, lépe řečeno půdu, v které nám trávníky rostou, za cenu velkých přírůstků a zelené barvy.

Odpuzovací strategie

Dlouho se mi tento přístup zdál jako skvělá alternativa k chemoterapii. Oproti ní to je skutečně nebe proti peklu. Přípravky typu Armorex, které odpuzují škůdce a plísně považuji jako skvělý mezikrok jak změnit své myšlení v péči o trávník.

Běžně jsme totiž zvyklí a všichni nám to radí, když je s trávníkem nějaký problém, kup si nějaký postřik (chemoterapii) a postříkej ho. Ano, a asi si řeknete, „No jo, ale když mám plíseň v trávníku, tak ho něčím chci postříkat, aby mi to nezničilo celý trávník.“ Ano, pokud máte strach, že Vám plíseň, nebo nějaký škůdce zničí celý trávník je odpuzovací postřik na bázi olejů a silic skvělou volbou.

I tady však platí, že chci řešit POUZE důsledky špatného stavu trávníku. Je problém, chci problém rychle odstranit. Bolí mě zub, tak mi ho vytrhněte. Ten zub ale bolí, protože se o zuby špatně staráte, nepijte limonády, čistěte si kvalitním kartáčkem, používejte mezizubní kartáčky, kombinujte pasty, čistěte si ráno i večer… Sakra to je věcí, na to nemám čas, raději ten zub vytrhněte. Až mě bude bolet další, přijdu zase.

OK, u zubů můžete tento postup opakovat pouze 32x, pak je po problému. Nikoli však po starostech. Umělé zuby něco stojí, a stejně se o ně musíte starat… Takže se dostáváme k třetí strategii.

Posilovací strategie

Stres, špatná životospráva, málo spánku, žádné vitamíny… tak se milý pane, milá paní nedivte, že Vaše tělo ve čtyřiceti vypadá na padesát, ne-li na šedesát. Tak asi toto můžete někteří z Vás slyšet od doktora. Ale je tam jistý rozpor. Vaše nemoci znamenají pro Vašeho doktora nemalý příjem od pojišťovny, protože Vás bude léčit, proto se nezdráhá vypisovat jeden recept za druhým. Každý lékařský výkon, cink cink do pokladny. Potřebujete léky? Cink, cink.

Údajně to v čínské medicíně fungovalo tak, že lidé ve vesnici platili doktorovi za to, že jsou zdraví. Pokud onemocněli, platby zastavili. Nemocný člověk, pro doktora znamenal výpadek příjmů. A to je ta správná motivace udržet Vás ve zdraví. A tak nějak by to mělo být i s trávníkem.

Kvalitní péče o trávník začíná nabírat směr: starejme se o trávník správně, dle nejnovějších vědeckých poznatků, nikoliv na základě 30 nebo dokonce 50 let starých zvyklostí, a trávník si poradí sám. A pokud se někde něco v podobě plísně objeví, je to jen signál, ano, ještě není kondice perfektní.

Tím vůbec nemyslím, že by se všichni měli starat o trávník jako na golfu, to vůbec. Pouze platí to, nedávejte trávníku nic, co nepotřebuje, ani nekvalitní živiny, ani ho špatně nezalívejte, ani ho nesekejte tupou sekačkou (doporučuji vřetenové sekačky). Podporujte rozvoj kořenů a trávník si poradí sám, a lépe než s chemoterapií. Posilujte buněčnou stěnu (např. chelátem Fe), která je branou pro choroby dovnitř organismu, stejně jako jsou u nás dýchací cesty. Nepodvyživujte trávník nedostatkem základních prvků NPK, ale dopřejte mu i další potřebné prvky jako je hořčík, síra… Tyto doplňky kromě základního hnojiva jako je např. Pure Sport&Golf vhodně doplní i kompost z hroznového vína Biovin.

Houby často fungují jako nějaký messenger, „Hele brácha, kolem mě řádí kornatka, dej si bacha a nasaď si roušku, ať to nechytneš!“ A „brácha“ si nasadí roušku a nechytne to. Ano i rostliny se dokáží aktivně bránit proti konkrétním chorobám, žádná z nich nechce být sežrána plísní. Pokud v půdě nejsou houby, není internet, není messenger, není varování. Důsledkem toho je napadení rozsáhlejší a horší.

Za jídlo stejně platíte, a jestli si kupujete obyčejné nebo kvalitní, není už v ceně tak zásadní rozdíl. Když nakoupíte přímo od farmáře, cena je stejná mnohdy úplně srovnatelná. Svému psovi také nenamáčíte chleba v mlíce, jako to dělal můj děda před 30 lety, ale dáváte mu kvalitní granule. Proč by trávník měl být výjimkou, když i na něm Vám záleží. Jste to co jíte, proto kvalita jídla má zásadní roli na Vaše zdraví. A to samé platí pro všechny organismy. Pokud jsem strom a přežeru se sírou, zahynu. Prosté a logické.

Nechci být prodejce léků, ale kvalitního jídla. Chci, aby moji klienti měli zdravý trávník, chodili ke mě s nadšením, a ne zkroušení, s potřebou dalších „léků“, protože už „mu“ zase něco je…

Pokud jste dočetli až sem, tak si říkáte, „No jo, ale kde jsou nějaké konkrétní postupy, jak to tedy mám dělat?“ Tento článek měl pouze za cíl, podívat se na péči o trávník z většího nadhledu, než jen z běžného provozního. Z nadhledu, který Vám asi žádný výrobce „materiálu pro trávník“ nedá, nejspíš Vám ho nedá ani zahradník, který by rozboural své mnohaleté jistoty, postupy a zpochybnil by svou celoživotní práci. Měl za cíl přimět Vás milovníky krásných a zdravých trávníků k zamyšlení nad tím, co vlastně chcete.

I já jsem začal úplně na začátku strategií 1, ale měl jsem ohromné štěstí a hlavu otevřenou, že jsem během dvou let, přešel na strategii 2. A protože mě nebaví opravovat chyby, chtěl jsem, aby se určité věci v trávníku prostě neděly, nestávaly, tak mi nezbylo, než se posunout ke strategii číslo 3 a trávník pouze podporovat a snažit se mu vytvářet přirozené podmínky. Už roky nepátrám potom, co trávník vyléčí, ale potom, co mu chybí, nebo co dělám špatně, že se mu stává to a to. Přirozené podmínky jsou totiž vše, co ke svému spokojenému životu potřebuje.