Aby trávník nebyl letos „plesnivej“

Řeknu Vám to takto, kdyby nebylo plísní, tak jsou naše trávníky v podstatě zdravé a celoročně krásně zelené. Myšleno samozřejmě při dodržování základních 28 pravidel péče o trávník.

Máme plísně, které poškozují trváník během zimy – plíseň sněžná (sněžná světle růžová plísňovitost trav), máme plísně, které škodí během jara – paluška travní, během léta – kornatka, fusarium, suchá skvrnitost, hnědá ohniskovost, antraknóza, dolarová skvrnitost, pythiová spála…, i během podzimu – opět paluška travní (oficiálně nazývaná sněžná šedobílá plísňovitost trav). Tak tomu všemu se říká infekční onemocnění trávníku. Pokud řešíte konkrétní problém, tak články k infekčním chorobám trávníku hledejte vždy v horním menu v sekci ŠKŮDCI => CHOROBY.

Takže bez plísní by našim trávníkům bylo hej. Boj s plísněmi v trávníku je velmi těžký, i proto, že laik mnohdy zpozoruje plíseň, až když už je v trávníku pěkně „rozjetá“. A v ten okamžik je někdy léčba fakt složitá. To proto, že chemické ochranné postřiky nejsou pro trávníky v Česku podstatě žádné oficiálně registrované. Takže se musí podle účinné látky hledat v postřicích univerzálních např. pro zemědělství, zelinářství či zahradnické aplikace na dřeviny. A na každou plíseň platí něco jiného, a některé postřiky mohu naopak určité plísně podporovat v růstu… Takže bez hlubších znalostí je to v podstatě nemožné řešit, s hlubšími znalostmi je i tak velmi těžké pomocí těchto postřiků to vyřešit.

Druhá, a z mého pohledu neriziková cesta je, používat na léčbu profesionální přípravky na přírodní bázi. Mezi ně patří Armorex, Chelát železa Fe, TurfMixK+, smáčedlo Yucca a další. Výhodou je, že nepůsobí pouze na jeden typ plísně, ale obecně posilují obranyschopnost jednotlivých rostlin.

Je-li však plíseň rozjetá, trávník už se stejně v daném místě delší dobu nezazelená. Ochranným postřikem můžete dokázat pouze to, že se plíseň nebude dál šířit a stav se nebude zhoršovat.

Nejlepší jak bojovat s plísněmi však je, udělat vše pro to, aby jim trávník byl schopný odolat sám, to znamená prevence. Čím zdravější trávník mám, tím nižší riziko plísně, případně rychlejší regenerace trávníku, pokud byl přeci jen plísní napaden.

Prevence má několik fází. Jedna fáze je, mít dobré podloží, další je vybrat druhy trav, které lépe odolávají těm plísním, které se ve vaší oblasti vyskytují ( např. lipnice a jílky jsou náchylnější na plíseň sněžnou, kostřavy zase na kornatku).

Zásadní prevencí je však samotná celoroční péče o trávník. Když se trávník pěstuje, šlechtí, tak se zlepšuje, je silnější, odolnější.

Mezi základní prevenci proti plísním v trávníku patří:
– kosení ostrým nožem, seřízenou sekačkou,
– kosení i v pozdním podzimu, případně v průběhu teplé zimy,
– sběr trávy
– pravidelné celoroční hnojení,
* na podzim a v zimě hnojivem s obsahem draslíku (K),
* během sezóny kvalitním dlouhodobým hnojivem,
– vertikutace minimálně třikrát ročně (duben až září),
aerifikace – hloubkové propichování trávníku
– podpora půdního života – omezení chemie, podporování užitečných bakterií,
– hrabání listí.

Stresovaný trávník je samozřejmě snadnou cílovou destinací pro spóry plísní, které se pohybují ve vzduchu v podstatě permanentně. Silný a zdravý (nepoškozený) trávník se ubrání sám a pokud třeba vlivem klimatických podmínek přeci jen se nějaká plíseň objeví, bude rozsah poškození výrazně menší a i následně trávník sám od sebe dokáže rychle zregenerovat a škody opravit.

On je to trošku začarovaný kruh, když trávník nedokáže rychle regenerovat, tak holá místa, kde byla plíseň kolonizuje plevel a v boji s ním se bez „chemie“ obejdete těžko. A čím více chemie v trávníku, v půdě, tím nižší obrany schopnost trávníku…

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..