Před mnoha lety jsem byl velký nadšenec do balených trávníkových substrátů. A to hlavně pro jejich bezplevelnost a snadnou manipulaci. Až do okamžiku, kdy jsme dostali zakázku snů na založení trávníku bez jakýchkoliv limitů. Balený trávníkový substrát zpravidla obsahuje kompost, trošku křemičitého písku a největší podíl tvoří jemná rašelina. A právě ta, je ten potenciální kazitrávník, který u mě upadl v nemilost. Ale pojďme pěkně od začátku.
Trávník podle USGA jsme zkazili třešničkou na dortu
Tak jsme založili ten trávník dle normy USGA Recommendations for a Method of Putting Green Construction. Tuto normu vydává United States Golf Association (USGA) a je považována za celosvětový standard pro konstrukci golfových greenů. Po osevu jsme finále zykryli slabou vrstvou baleného trávníkového substrátu, abychom lépe mohli kontrolovat závlažování. Rašelina mokrá má výrazně jinou barvu než rašelina suchá, což je lepší indikátor, než mokrý bílý písek a suchý bílý písek. Dělali jsme to tak vždy.
Tentokrát vše šlo dobře, trávník vzešel, kvalita byla odpovídající, ale po nějaké době nás začaly na trávníku trápit problémy s houbovými chorobami, které bylo velmi těžké eliminovat. Neustále se něco objevovalo a my jsme postupně začali přicházet o důvěru majitele trávníku, přestože jsme na řešení potíží vrhli všechny dostupné zdroje… A ztracená důvěra se velmi těžko obnovuje.
Je to podobná historka, jako když jsem na začátku kariéry dělal regeneraci trávníku zákazníkovi a použil jsem volně ložený substrát s kompostárny. Po pár zalitích se v substrátu ukázaly kousky skla a dalších inertních zbytků z nějakého stavebního recyklátu. Naštvaný zákazník nás na hodinu vyhodil. Od té doby jsem na volně ložený substrát pro topdressing nesáhl.
Ano, jsou to bolestivě získané zkušenosti. Ale bez nich se člověk nikam neposune.
Substrát s rašelinou – jaký má přínos?
Takže zpátky k substrátu s rašelinou. Když jsem se začal nad rašelinou více zamýšlet, pořád jsem hledal, proč má smysl jí do trávníku dávat. Čím přispívá? Vždy jsem to bral, že její výhoda je, že dobře absorbuje vodu, to jsem chtěl.
Dřív jsem jí bral jako alternativu k písku u trávníků v těžké ornici. Nakonec jsem ale usoudil, že negativa pro použití rašeliny převažují nad krátkdoobými pozitivy. Proto jsem od trávníkového substrátu s rašelinou úplně odešel. Navíc, takovýto substrát vůbec nepomůže s vyrovnáním trávníku, rašelina se postupem času rozpadne na prach a nerovnosti se opět objeví. V tomto ohledu nemá křemičitý písek konkurenci, ten zapadne do drnu a zůstane tam na věky.
Těch negativ spojených s rašelinou je docela dost. Komletní přehled negativních dopadů rašeliny najdete níže v článku.
Topdressing trávníku je odborný termín pro překrytí trávníkové plochy tenkou vrstvou substrátu nebo jiného materiálu, obvykle po vertikutaci, aerifikaci nebo dosetí. Jedná se o jednu z klíčových profesionálních metod péče o trávník, která výrazně zlepšuje kvalitu travního porostu i půdy.
Topdressing definice
Vyrovnání povrchu: Zaplnění nerovností, drobných děr, stop po vertikutaci či aerifikaci.
Zlepšení půdní struktury: Např. písčitým materiálem odlehčuje těžkou jílovitou půdu.
Podpora regenerace trávníku: V kombinaci s přesevem podporuje klíčení a zakořenění trav.
Zvýšení odolnosti trávníku: Lepší provzdušnění a vsakování vody → trávník lépe snáší zátěž.
Omezení plsti (thatch): Rozklad staré hmoty díky mikroorganismům ze substrátu.
Dávkování trávníkového substrátu
Pokud nepoužívám balený substrát na topdressing, tak mi také odpadá starost s jeho aplikací. Ono se totiž nejedná o žádný malý objem, který je potřeba.
Doporučená dávka trávníkové subtrátu při aerifikaci je 5 litrů na 1 až 1,5 m2. To znamená pro trávník o ploše 200 m2 je potřeba 700 až 1000 litrů. To už je docela velký objem. Takže nějaký aplikátor v podobě válce na substrát je celkem logické řešení. Proto se v posledních pěti letech staly tyto válce velmi populární, stejně jako jiné přežité trávníkářské vybavení (např. válec s trny), které se někteří “kutilové” snaží opět oživit a natlačit do lidí pod heslem “kupte si dřinu bez efektu”.
Čím nahradit trávníkový substrát s rašelinou
Bezpečnou alternativu k rašelině či trávníkovému subtrátu jsem vytvořil jednoduše. Pokud mám těžkou nepropustnou půdu, tak je zásadní křemičitý písek. O tom jsem tu psal už mnohokrát. Pokud je ale mým cílem zlepšit půdní život, zvýšit odolnost trávníku, dodat čistě organickou složku, tak je ideální čistý kompost v podobě Actino, kde je potřeba pouze 8 kg na 200 m2.
Pro lepší aplikaci i efekt, lze smíchat hroznový kompost Actino s křemičitým pískem objemově např. 1:1. K tomu lze ještě přimíchat 10 kg mykorhizních hub v podobě vylepšovače Mycoprim a máte vlastní super směs pro topdressing. Objem celé super dávky je někde do 20 litrů. Pokud takový mix uděláte a aplikujete 2-3x za rok, uděláte pro svůj trávník maximum.
Díky jemné a sypké struktuře lze tuto směs aplikovat jednoduše rozmetadlem, které beztak všichni máme doma a používáme každý měsíc. A k čemu tedy v tuto chvíli válec na substrát? Takto objemné nářadí, které použijete jednou za rok v tom případě již nedává vůbec žádný smysl.
Co je ve finále levnější substrát nebo vlastní mix?
Jak tyto dvě alternativy v podobě trávníkového substrátu a vlastního mixu vycházejí ve vzájemném porovnání? Vlastní mix má dražší jednotlivé komponenty, ale celkový objem je malý, jak bylo vidět výše.
Přehledná tabulka nákladů topdressingu na 200 m²
| Varianta | Cena celkem (Kč) |
|---|---|
| Actino + písek + Mycoprim | 2 596 Kč |
| Agro CS trávníkový substrát | 3 400 Kč |
Je zřejmé, že nákladově jsme s vlastním mixem o něco lépe než vychází substrát. Když k tomu připočítáte rychlost aplikace, kdy mix rozmetadlem včetní míchání vezme max. 30 minut našeho času a aplikace substrátu (20 pytlů) pomocí válce na substrát s následným jeho zapravením hráběmi nebo nivelační bránou vezme u 200 m2 velkého trávníku zhruba 90 minut, tak je rozdíl v obou přístupech radikální.
Souhrn topdressingu
Rašelina v trávníkových substrátech může způsobovat problémy, zejména s houbovými chorobami, a její negativa převažují nad krátkodobými přínosy. Proto je lepší ji nahrazovat směsí křemičitého písku, organického kompostu (např. Actino) a mykorhizních hub (Mycoprim), která nejen zlepšuje půdní strukturu a podporuje biologickou aktivitu, ale je také ekonomičtější a jednodušší na aplikaci než klasický balený substrát. Takový přístup pomáhá vytvořit zdravější a odolnější trávník bez zbytečných komplikací.
Na topdressing nelze hledět objemem materiálu, ketrý do trávníku dám, ale kvalitou materiálu. K čemu mi je, že dám třikrát víc stavebního písku místo kvalitního křemičitého, když mi ten stavební trávník zničí, zalepí a ztvrdne. A to samé platí se substráty, proč dám velký objem rašelinového susbtrátu, který trávníku nic moc nedá, ale má vysoká rizika, proti menšímu objemu kvalitního vlastního mixu, který rizika nemá. Méně mnohdy znamená více.
Negativní dopady rašeliny pro trávník
- Změna pH půdy
Rašelina je přirozeně kyselá (pH často mezi 3,5–4,5). Pokud ji přidáte do půdy bez úpravy, může:- Snížit pH půdy příliš nízko pro běžné trávní druhy (většina trávníků preferuje pH 5,5–7).
- Omezit dostupnost živin jako je vápník, hořčík nebo fosfor.
- Nízká živinová hodnota
Rašelina obsahuje jen velmi málo živin, takže:- Není vhodná jako hnojivo.
- Pokud je použita jako vrchní vrstva (topdressing) bez přidání jiných živin, nijak nepřispívá k výživě trávníku.
- Zadržování vody – někdy problém
Rašelina má výbornou schopnost zadržovat vodu, ale:- Když jednou vyschne, velmi špatně ji znovu přijímá – vznikají „suché fleky“.
- Může způsobit přemokření v těžkých půdách, což vede k hnilobám a plísním.
- Strukturální nestabilita při vrstvení
Pokud použijete rašelinu jako vrchní vrstvu, může:- Vytvořit vodonepropustnou „čepici“, která zamezí pronikání vody do spodních vrstev.
- Způsobit oddělení vrstev půdy (tzv. layering), což brání prorůstání kořenů.
Negativní dopady na životní prostředí obecně
- Destrukce rašelinišť
- Rašelina vzniká velmi pomalu (cca 1 mm za rok). Těžba rašeliny ničí vzácné ekosystémy, které fungují jako přirozené zásobárny vody a uhlíku.
- Odvodňování rašelinišť uvolňuje velké množství CO₂ – přispívá ke klimatické změně.
- Ztráta biodiverzity
- Těžba rašeliny ničí unikátní biotopy, včetně mnoha ohrožených druhů rostlin, ptáků a hmyzu.
- Neobnovitelný zdroj
- Rašelina je považována za neobnovitelný zdroj v lidském časovém horizontu, což zpochybňuje její dlouhodobé používání v zahradnictví.
Jaké jsou alternativy k rašelině
Pro účely trávníků je lepší používat:
- Kompost – dodává živiny, zlepšuje strukturu i mikrobiální aktivitu.
- Kvalitní trávníkový substrát bez rašeliny – obvykle směs písku, kompostu a černozemě.
- Mix kvalitního kompostu s křemičitým pískem a mykorhyzními houbami
Srovnání: Rašelina vs. Ornice
| Vlastnost | Rašelina | Ornice (orná půda) |
|---|---|---|
| Původ | Odumřelý, nedokonale rozložený organický materiál z rašelinišť | Přirozeně vzniklá svrchní vrstva půdy (humus + minerální částice) |
| Barva | Tmavě hnědá až černá | Hnědá až tmavě hnědá (závisí na lokalitě a složení) |
| Struktura | Lehká, porézní | Střední až těžká, strukturovaná podle podílu jílu, písku a humusu |
| Zadržování vody | Vysoké (pokud je vlhká), vysušená špatně nasákavá | Dobré, záleží na typu půdy |
| Propustnost vody | Dobrá (když není přesušená) | Vyvážená – propouští vodu i ji drží podle struktury |
| Živinová hodnota | Velmi nízká – téměř žádné živiny | Vysoká – obsahuje živiny i mikroorganismy |
| pH | Kyselé (3,5–5,5) | Neutrální až mírně kyselé (5,5–7,5) |
| Biologická aktivita | Nízká (omezený počet mikroorganismů) | Vysoká – živá půda plná mikroorganismů a žížal |
| Obnovitelnost | Neobnovitelná ve smyslu lidského časového horizontu | Přírodní složka krajiny, může se doplňovat a udržovat |
| Použití v trávníku | Pomocný substrát pro výsevy nebo přimíchání do písčitých půd | Základní médium pro růst trávníku – tvoří hlavní vrstvu |