Zima se přehoupla do své druhé půlky a vzhledem k aktuální předpovědi, je čas udělat jednoduchou akci pro podpoření svého trávníku, abyste nemuseli řešit následky plísně sněžné. Právě konec zimy je často pro trávník nebezpečnější než její začátek.
Je pravý čas na hnojení trávníku, povolil mráz
Teploty v lednu a únoru přes den nad nulou jsou ideálním časem pro aplikaci draslíkatého hnojiva. Hnojit trávník v lednu? Nebudu za magora? Ano, zní to divně, ale nechte so vysvětlit ty důvody a snad pochopíte, že je to racionální.
Za prvé, kdy jste hnojili trávník naposledy? Pokud je to více než dva měsíce, tak je pravděpodobné, že už se živiny z trávníku vyplavily nebo spotřebovaly. To znamená, že pokud přestane mrznout a trávník začne opět trošku vegetovat, tak už nemá zásoby, z kterých by živiny bral. Pokud nemá živiny, spotřebuje poslední rezervy a jeho imunita vůči chorobám se začne snižovat.
Sněžná plíseň
Sněžná plíseň (Microdochium nivale, dříve Monographella nivalis) je houbová choroba trávníků, která se projevuje růžovo-bílým povlakem na trávě při tání sněhu a oslabuje drn.
Draslík (K), který je v hojné míře obsažen v podzimním hnojivu např. v Pure Autumn, které roky používám, pomáhá rostlinám snižovat stres. Stres způsobený např. mrazem, extrémním horkem, suchem, mechanickou zátěží… Vystresovaná (oslabená) rostlina je totiž náchylnější k nákaze, protože buňečná stěna není tak pevná a odolná, proto skrz ní spóry plísní dostanou snadněji.
Počasí v zimě přímo ovlivňuje stav trávníku na jaře
Za druhé, ke konci zimy, myslím tím, druhou půlku února a začátek března, ale mnohdy se to děje i v lednu, dochází k prudkým výkyvům počasí, kdy půda i trávník rozmrznou, náhle však napadne sníh. To jsou situace, kdy se pod sněhem vytvoří mikroklima, při kterém se daří obzvláště plísni sněžné, jejíž oficiální název v Česku je Sněžná světlorůžová plísňovitost trav (Monographella nivalis).
Pozor však tato plíseň se dokáže vytvářet i bez sněhové pokrývky. Kromě klimatických podmínek je příčinou vzniku především neodklizená organická hmota (travní plst, listí) zhutnělý, utužený půdní povrch a nadbytek dusíku na podzim (příliš pozdní hnojení dusíkatým hnojivem).
Za třetí platí, že čím je mírnější zima, tím je spotřeba živin větší. Pokud dva měsíce trvale mrzne, tráva nevegetuje a živiny se nespotřebovávají v takové míře, jako když je nad nulou.
Konkrétní řešení – akční plán
Řešením je dodržovat plán hnojení, který by měl zahrnovat i aplikace hnojiva během zimy. V případě použití hnojiva Autumn od Pure, doporučujeme hnojit každých 6 – 8 týdnů i během zimy v dávce 3,5 až 6,0 kg na 100 m2 trávníku.
Bleskové řešení, obzvláště v případě, že jste hnojení granulemi nestihli a plíseň se začíná objevovat, je aplikace postřiku Power Green Condition v dávce 300 ml v 6 litrech vody na 100 m2 trávníku. Aplikaci lze úspěšně provést i při teplotách od +1°C.
Aktuálně není v Česku registrovaný žádný chemický přípravek určený proti plísni sněžné pro trávníky. Takže preventivní či biologická léčba je správným a i jediným řešením, které lze použít.
Lepší prevence, než na jaře začínat od nuly
Pozornost věnovaná výživě trávníku v zimě se vyplatí, protože trávník bude po zimě méně poškozený, rychleji a sám zregeneruje již během druhé půlky března, aniž byste museli dělat cokoliv jiného. A to si myslím, že není vůbec málo.
Další článek na téma plíseň sněžná: Sněžka nebo Sněžka?