Podívejte se na pole
Zemědělci na poli provedou na konci roku podmítku, orbu nebo hlubokou orbu. Tím částečně napraví veškeré přejezdy a další zhutňování půdy, které během roku na poli způsobí. Ale u trávníku to takto nelze dělat. Celý rok se trávník utužuje, ať mechanicky (kosení, chození, ležení atd.) či přirozeně – postupné sedání terénu, ale nemáte možnost na konci roku trávník orat.
Jediná možnost je, trávník založit tak, aby se utužování předešlo (písčité substráty) nebo pískujte pravidelně průběžně během roku, nebo naplánujte aerifikaci ve spojení z doplněním písku do půdního profilu. Někdy je lepší udělat radikální řešení, než se deset let trápit…
Co byste doporučil v případě, že trávník byl (bohužel) založen na nevhodném podkladu – spraše, takzvaná “žlutice”, prakticky bez obsahu písku. Půda na sondážním drnu je po třech letech vlastním sesedáním velmi hustá a kompaktní. Kořeny se díky zavlažování a občasnému přihnojení sice dostaly mírně pod 15 cm, ale hustota a odolnost rostlin / listů trávníku je spíše neuspokojivá. Radikální řešení, tedy zlikvidovat a znovu založit na kvalitním podkladu nebo zkusit aerifikaci dutými trny, díry vyplňovat pískem a operaci opakovat jednou či dvakrát ročně?
Je možné definovat, jak velké nerovnosti povrchu by při použití vřetenového Edwina mohly dělat “zuby”? Jak je to vlastně s požadavky na rovinatost ve vztahu k použití vřetenovky obecně?
Díky za odpovědi.
Dobrý den, nikdy, ani na těch nejhorších půdách jsme trávník, nezakládali znovu. Aerifikací a pískováním jde situaci zvládnout. Je potřeba se však smířit, že golfový green to asi nikdy nebude. Pokud budete dělat topdressing, tedy potahování trávníku substrátem, můžete mít do tří let skvělý anglický trávník. Rozhodnutí je na Vás.
Vřetenovka má cca poloviční rozvor oproti rotační sekačce. To je, že vzdálenost mezi předním a zadním válcem je poloviční než rotační sekačky mezi předními a zadními kolečky. Tím, že vřetenovka má i válečky, mnohem lépe kopíruje terén. Výrazně se snižuje riziko skalpování trávníku. Pokud máte “drnovitý” povrch, tak jde v podstatě jen o čas, než se povrch trošku rozválcuje a současně se vytvoří pevný drn, který tyto nerovnosti vykryje.